39 stupňů
(Po dohodě s Edwardem Snapem pro Fiery Angel Limited, původní námět Simon Corble a Nobby Dimon)
Komedie na motivy špionážního filmu Alfreda Hitchcocka z roku 1935
Londýn, v srpnu, v pětatřicátém. Bohatý elegán s kondicí závodního koně Richard Hannay se vrací domů z Afriky, kde si při posledním pobytu pořádně našetřil. Je znuděný londýnskou mlhou a věčným tlacháním o počasí a o volbách. Chce se zabavit. Varieté, to je to pravé. Uprostřed programu se však ozve výstřel. Spoušť zmáčkla tajemná Annabella, špiónka, která se vzápětí záhadně vloudí až do Hannayova bytu a ještě téže noci je ještě záhadněji v tomtéž bytě zavražděna. Předtím jej však stihne zasvětit do smrtelně nebezpečné hry – jde o přísně tajné informace, které nesmějí uniknout za hranice: jde o Třicet devět stupňů. Hannay se ocitá ze vteřiny na vteřinu na útěku – jdou po něm nepřátelští agenti, a také policie, protože v jeho bytě naleznou mrtvou Annabellu. Ať udělá, co udělá, roztočí kolotoč neuvěřitelných dobrodružství…
Nová adaptace legendárního Hitchcockova filmu získala cenu za nejlepší komedii roku 2006 a sklízí úspěchy na West Endu i na Broadwayi. Její originalita spočívá v tom, že třicet rolí odehraje pouze čtveřice herců. Komedie, jež skýtá velký prostor pro imaginaci celého tvůrčího týmu, vás provede napínavým dobrodružstvím, aby nakonec vše dobře dopadlo. Ve SD se tak stane pod režijním vedením hostující Věry Herajtové.
Informace
| Překlad: | Pavel Dominik |
| Úprava: | Věra Herajtová |
| Výprava: | Nikola Tempír j. h. |
| Hudba: | Tomáš Alferi |
| Pohybová spolupráce: | Jiří Bilbo Reidinger j. h. |
| Dramaturgie: | Iva Šulajová |
| Režie a choreografie: | Věra Herajtová j. h. |
| Premiéra: | 19. 3. 2011 |
Osoby a obsazení:
|
Richard Hannay |
Tomáš Šulaj |
|
Annabella Schmidt |
Klára Vojtková |
|
První Klaun: |
David Vaculík |
|
Druhý Klaun: |
Jan Horák |
Technické zázemí:
| Inspice | Kamila Hromková |
| Nápověda | Jaroslava Blažíčková |
| Garderoba |
Helena Kupová |
| Rekvizity | Jitka Janečková |
| Vlásenky | Jitka Juříková |
| Světla | Ivan Vacke |
| Zvuk | Michal Kedroň |
Servis pro média
Ve Slováckém divadle začalo kromě přípravy komedie Dalskabáty, hříšná ves, aneb Zapomenutý čert, také zkoušení inscenace hry s tajemným názvem 39 stupňů. Jedná se o horor, detektivku nebo snad thriller? Patrně budete znát stejnojmenný film Alfréda Hitchcocka z roku 1935, který vznikl na motivy špionážního románu Johna Buchana napsaného v roce 1915. Hlavní hrdina Richard Hannay se v Londýně stává svědkem vraždy tajné agentky a ze vteřiny na vteřinu též pronásledovaným podezřelým a zároveň jediným člověkem, jemuž byly obětí v posledním okamžiku sděleny přísně tajné informace na záchranu země.
Britský herec a scénárista Patrick Barlow (jejž diváci dobře znají např. jako Juliana z Deníku Bridget Jonesové nebo jako Willa Kempea v Zamilovaném Shakespearovi), se chopil tohoto námětu a v roce 2005 připravil jeho divadelní adaptaci. V centru jeho zpracování se podobně jako už u Hitchcocka neocitá samotná detektivní zápletka jako spíš komická hra akcentující úprk nevinně obviněného muže bojujícího stejně tak se zákonem jako s úkladnými padouchy.
Jde tedy o komedii hrající si s stributy špionážních filmů. Není to parodie, je to hra. Hra, která v tom nejlepším slova smyslu slouží divadlu a jeho způsobu vyjadřování. Barlow v ní předepsal desítky postav pro tři herce a jednu herečku. Ti mají skvělou příležitost si s příběhem hrát, vytvářet ho za pomoci vzájemné hry mezi sebou. Herectví by mělo mít až varietní či klaunský nádech.
Hra byla poprvé uvedena v červnu roku 2005 v divadle Yorkshire Playhouse, v srpnu roku 2006 měla premiéru v Tricycle Theatre, odkud byla v září přenesena do Criterion Theatre v londýnském West Endu. Získala mnoho ocenění a kromě londýnského West Endu se stala hitem rovněž na Broadwayi, kde je nejdéle uváděnou inscenací desetiletí.
Ve Slováckém divadle hru v překladu Pavla Dominika připravuje hostující režisérka a choreografka Věra Herajtová, která ke spolupráci přizvala výtvarníka Nikolu Tempíra, autora hudby Tomáše Alferiho a známého klauna Bilba (Jiřího Reidingera). Kromě napětí, humoru a varietní herecké hry slibuje režisérka také hravou a humoristicky fantaskní výtvarnou podívanou, inspirovanou belgickým surrealistou René Magrittem. Z hereckého souboru se diváci mohou těšit na Tomáše Šulaje v roli Richarda Hannaye, Kláru Vojtkovou v rolích tří osudových žen Annabelly, Margarety a Pamely, a Davida Vaculíka a Jana Horáka jakožto komickou dvojici v úctyhodném výčtu postav.
A co že znamená oněch tajemných „třicet devět stupňů“? K vyřešení záhady vás zveme do Slováckého divadla! Premiéry se dočkáte v druhé polovině března.
-iš-
Slovo dramaturga
39 stupňů postupně: špionážní román, detektivní film, divadelní komedie
Londýn, v srpnu, v pětatřicátém. Bohatý elegán s kondicí závodního koně Richard Hannay se vrací domů z Afriky, kde si při posledním pobytu pořádně našetřil. Je znuděný londýnskou mlhou a věčným tlacháním o počasí a o volbách. Chce se zabavit. Varieté, to je to pravé. Uprostřed programu se však ozve výstřel. Spoušť zmáčkla tajemná Annabella, špiónka, která se vzápětí záhadně vloudí až do Hannayova bytu a ještě téže noci je ještě záhadněji v tomtéž bytě zavražděna. Předtím jej však stihne zasvětit do smrtelně nebezpečné hry – jde o přísně tajné informace, které nesmějí uniknout za hranice. Jde o Třicet devět stupňů. Hannay se ocitá ze vteřiny na vteřinu na útěku – jdou po něm nepřátelští agenti, a také policie, protože v jeho bytě naleznou mrtvou Annabellu. Ať udělá, co udělá, roztočí kolotoč neuvěřitelných dobrodružství….
Na počátku stál román, který John Buchan (1875-1940), skotský spisovatel a významný politik (byl jmenován prvním baronem z Tweedsmuiru a na konci života byl generálním guvernérem Kanady) napsal v roce 1915 (česky vyšel poprvé v roce 1921). Jak sám píše, jeho žánr lze nazvat shocker, něco, co Američané nazývají šestákovým románem. Je to dobrodružný či detektivní román, jehož dějová pravděpodobnost je však dosti specifická. Buchan s oblibou vymýšlí absurdní, nejneuvěřitelnější situace a až dodatečně logicky přemýšlí, jak k nim mohlo dojít. Nepravděpodobnost zápletek je tedy už autorským záměrem.
Tak vznikla postava fiktivního tajného agenta Richarda Hannaye, odvážného, dobře vypadajícího Skota s houževnatým, přísně sevřeným horním rtem, jehož podrobný románový životopis (inspirovaný však údajně zčásti skutečnou postavou barona Edmunda Ironsidea, jenž mimo jiné působil jako vyzvědač během druhé búrské války v jižní Africe) dnes najdete třeba na wikipedii a jenž je průkopníkem v řadě moderních hrdinů špiónážních filmů, na jejímž konci stojí např. oblíbený James Bond. Zatímco James Bond je ale ve službách Jejího Veličenstva, Richard Hannay se v duchu komického žánru do svých dobrodružství dostává jaksi nečekaně a spíše nedopatřením. John Buchan, pro nějž 39 stupňů znamenalo značný posun v literární kariéře, tohoto fiktivního agenta „nasadil“ ještě do několika dalších románů z mnoha desítek svých smyšlených i faktografických děl (Greenmantle, 1916 - Zelený plášť, č. 1919; Mr. Standfast, 1919 – č. Vyzvědač, 1925; The Three Hostages, 1924 – Tři rukojmí, č. 1925; The Island of Sheep, 1936 – Ostrov ovcí ad.).
Také filmová režisérská ikona Sir Alfred Hitchcock (1899-1980) si v nepravděpodobnostech děje liboval. Nezajímalo ho morální ponaučení či vyznění jeho filmů, pouze způsob, jakým je příběh vyprávěn. „Pravděpodobnost mě nezajímá, ta je ze všeho nejsnadnější. /…/ Kdybyste všechno analyzoval a všechno budoval z hlediska věrohodnosti a pravděpodobnosti, neobstál by ani jeden příběh a zbývala by vám jediná věc – točit dokumenty,“ řekl v rozhovoru s F. Truffautem. Buchanovy příběhy četl rád. A když v roce 1935 přenesl úvodní dobrodružství Richarda Hannaye na filmové plátno, také pro něj znamenal tento v pořadí osmnáctý (a předposlední anglický; poté Hitchcock přesidluje do Hollywoodu) film pozitivní zlom v kariéře. Hitchcock ve stejnojmenném filmu přenesl děj z doby před první světovou válkou do období před druhou světovou válkou, aniž by v roce 1935 vývoj dalších událostí tušil (podobně jako Buchan v roce 1915). Všudypřítomná hrozba je i z parodického detektivního příběhu dobře znát. Richard Hannay je u Hitchcocka kanadský turista pobývající v Londýně, do příběhu vstupuje osudová elegantní blondýna, a Hannay je ve všech dobrodružstvích opět tak nějak nevinně, nečekaně a bez „vyšších“ pohnutek. A pravděpodobnost dějové linie zajímá Hitchcocka ještě míň než Buchana. Jestliže původní autor v závěru románu odhalí význam tajemných 39 stupňů, pro Hitchcocka je odhalení skutečné podstaty „třiceti devíti stupňů“ (a ostatně celá špionážní zápletka) téměř druhořadé vůči koketní hře mezi dvěma hlavními představiteli. „Na Třiceti devíti stupních se mi líbí náhlost přechodů. /…/ Je zapotřebí používat jeden nápad za druhým a přitom všechno obětovat rychlosti.“
Dlužno říct, že slavný příběh byl ještě mnohokrát zpracován – v rozhlasových, televizních i filmových produkcích. Slavnými představiteli Hannaye byli: Robert Donat, Kenneth More, Robert Powell, Rupert Penry-Jones. V současné době chystá režisér Robert Towne už několikrát avizovaný remake Hitchcockova filmu.
Skvělý počin se však podařil herci a scénáristovi Patricku Barlowovi (jejž diváci dobře znají např. jako Juliana z Deníku Bridget Jonesové nebo jako Willa Kempea v Zamilovaném Shakespearovi), když příběh přenesl v roce 2005 na jeviště. V rámci komické hry s detektivním žánrem zvolil skvělou divadelní formu: celý příběh se skoro 150 postavami rozepsal pro pouhé čtyři herce. Vytvořil tak skvělý prostor pro magii jeviště a hereckého projevu – např. komické situace, kdy herec v rámci dialogu dvou postav komunikuje sám se sebou, během dialogu střídá atributy jednotlivých postav, může být stejně dobře znepřáteleným tajným agentem jako třeba stádem ovcí apod. Hra získala mnoho ocenění a kromě londýnského West Endu se stala hitem rovněž na Broadwayi, kde je nejdéle uváděnou inscenací desetiletí.
Barlowovo podání vyžaduje přesný a mnohdy až varietní projev. S herci Slováckého divadla jej nastuduje hostující režisérka a choreografka Věra Herajtová, ve scéně a kostýmech Nikoly Tempíra, s hudbou Tomáše Alferiho a s pohybovou spoluprací klauna Jiřího Bilbo Reidingera. Diváci se mohou těšit na Tomáše Šulaje v roli Richarda Hannaye, Kláru Vojtkovou v rolích tří osudových žen Annabelly, Margarety a Pamely, a Davida Vaculíka a Jana Horáka jakožto komickou dvojici v úctyhodném výčtu postav.
A co že znamená oněch tajemných „třicet devět stupňů“? Nejsou to ani stupně teplotní, ani zeměpisné, ba ani úhlové. Možná napoví originální název The Thirty-Nine steps, který překladatel Pavel Dominik umně a záměrně vícevýznamově přeložil. K vyřešení záhady vás zveme do Slováckého divadla!
-iš-























