Dům Bernardy Alby

Federico García Lorca

Překlad:     Antonín Přidal

„Byl to ztělesněný blesk, energie v neustálém rychlém pohybu, světelná radost, něha úplně nadlidská. Jeho osobnost byla magická a brunátná a přinášela štěstí,“ tak charakterizoval Pablo Neruda básníka, jehož hra Dům Bernardy Alby, dokončená v roce autorovy smrti (1936), je jednou z nejpůsobivějších her španělského divadla.
Všech pět dcer v domě je na vdávání. Touží po lásce a po naplnění ve vztahu s mužem. Místo manželství je ale spíš čeká osud jeptišek. Doňa Bernarda Alba po smrti manžela neústupně hlídá své dcery a ze svého domu udělá celu. Kde není řád, je chaos, kde není víra, nastupuje bezbřehost a nejistota. Stejné nebezpečí ale hrozí, když se řád stane vězením a víra nesvobodou. Do životů žen zasáhne tajemný Pepe Romano a osudům všech dá jiný směr... Nestárnoucí příběh lásky a vášně nastuduje režisér Igor Stránský, jehož prostřednictvím jste se již s F. G. Lorkou mohli ve Slováckém divadle setkat v inscenacích Krvavé svatby a Pláňky (Yermy).

Inscenace