Dům Bernardy Alby

„Zakažte ženě být ženou…“

Něžnější polovina souboru studuje Lorkovo vrcholné drama Dům Bernardy Alby.

Začátek měsíce dubna rozdělil herecký soubor Slováckého divadla na dvě netradiční poloviny. Zatímco Robert Bellan studuje Gogolovu komedii Hráči s výhradně pánským osazenstvem, něžnější část souboru připravuje jednu z nejpůsobivějších her španělského divadla s ryze dámským obsazením.
Dům Bernardy Alby je veskrze „ženská“ hra, a přesto, a nebo právě proto, je ohraničena a prosycena mužským elementem, jehož absence – ať již fyzická na scéně, nebo obrazně zastoupená v ději, funguje jen jako jeho rafinované básnické umocnění. Jediný muž v rodině – otec, zemřel, další muž – jediný nápadník a největší krasavec ve vsi – je pro pět dcer zralých na vdávání z různých důvodů nedosažitelný. Touží po něm všechny. Matka – Bernarda Alba však své dcery neústupně hlídá, svůj dům promění ve vězení a sebe v panovačnou tyranku, která nedbá o pravé city svých dcer ani své a vše podřizuje falešné morálce vesnice. Kam až bude ochotna zajít?
„Ve hře je ukryto jedno významné memento: při útlaku, při degradaci jednoho člověka druhým, nebo jedné skupiny druhou, nakonec všechno může explodovat něčím nečekaným, nevypočitatelným a nepředstavitelným. Tedy, že divno je zahrávat si s lidskou svobodou, s lidskou touhou i loajalitou, protože když se překročí určitá mez, může se stát něco, o čem nikdo dopředu netušil, že by bylo možné,“ říká o hlavním poselství hry překladatel Antonín Přidal.
Federico García Lorca patří k nejpřekládanějším španělským autorům a jeho Bernarda Alba, dokončená jen necelý měsíc před autorovým tragickým úmrtím v létě roku 1936, se stejně jako další dvě vrcholná Lorkova dramata – Krvavá svatba a Yerma - hraje po celém světě stále znovu a znovu. Ve Slováckém divadle ji diváci měli možnost vidět zatím pouze jednou, a to v roce 1986 v režii Jaromíra Pleskota a výpravě Oldřicha Šimáčka. Titulní roli tehdy ztvárnila Milada Kuncová, Poncii Hana Houbová, v rolích Bernardiných dcer se objevily např. Mirka Kolářová nebo stávající členka souboru SD – mladinká Monika Horká (tehdy pod dívčím jménem Svobodová). Tentokrát se do Bernardina uzavřeného domu vydá režisér Igor Stránský, pro nějž bude titul dovršením režijní lorkovské trilogie: v roce 1992 nastudoval Lorkovu tragédii Krvavá svatba a o deset let později Pláňku/Yermu; obě ve výpravě Petra Dosoudila a s hudbou Martina Štědroně. „Lorca je můj nejmilejší autor a vždycky jsem věřil, že po Krvavé svatbě a Yermě nastuduji i Bernardu Albu. Na této hře mě nesmírně vzrušuje základní myšlenka: zakažte ženě být ženou a zakažte člověku být člověkem…., “ doplňuje Igor Stránský. V připravované inscenaci se můžete těšit na celý dámský soubor, obohacený o hostující Evu Matalovou v roli Bernardiny matky Marie Josefy. Titulní roli Bernardy ztvární Jaroslava Tihelková. Mužského zástupce inscenačního týmu doplní po režisérovi do třetice ještě skladatel Martin Štědroň, zbytek týmu už je opět ženský: autorkou výpravy je Eva Jiřikovská, pohybovou stránku zaštítí Ladislava a Hana Košíkovy, dramaturgyní inscenace je Iva Šulajová. Premiéra Domu Bernardy Alby se uskuteční 18. června.
                                                                                                                                   -iš-