Modré květy

sen proti snu
Raymond Queneau

Čuang-c´ sní o tom, že je motýl, a po probuzení zapochybuje, není-li motýl, který právě sní o tom, že je Čuang-c´, praví stará čínská filozofická anekdota. V Modrých květech Raymonda Queneaua sní Cidrolin o tom, že je vévodou d´Auge a ve svém snu projde mnoha historickými obdobími v celkovém úhrnu sedmi set let. A nebo snad vévoda d´Auge sní uprostřed středověku o Cidrolinovi a daleké budoucí době, v níž místo koní jezdí kviklavé potvůrky na čtyřech kulatých tlapkách? A co teprve, jestli se Cidrolin s vévodou jednoho dne potkají? Queneauův román z roku 1965 zdramatizovali Jakub Maceček, Gabriela Macečková a Vladimír Fekar. Výrazně experimentátorský a hravý autorův vyprávěcí styl na jevišti rozvíjí osobitá režie hostujícího Jakuba Macečka (jehož inscenace Mein Faust a Villon F. (Na krk oprátku ti věší) jste mohli v předchozích sezónách ve SD vidět), umocněná výrazně stylizovanou výtvarnou složkou Evy Jiřikovské a dynamickou hudbou Davida Smečky, interpretovanou živě na jevišti. Úsměvnou, snivou i milostnou komedii, která si trochu tropí smích z pojímání lidských dějin, uvádí Slovácké divadlo ve světové premiéře.

S využitím překladu Jiřího Pelána zdramatizovali Jakub Maceček, Gabriela Macečková a Vladimír Fekar.

Inscenace