Radúz a Mahulena

Julius Zeyer
Radúz a Mahulena
"Jsem pohádka..." Tak začíná známý příběh Radúze a Mahuleny, který mohli diváci tolikrát na českých jevištích prožívat spolu s hlavními hrdiny. Jeho poslední realizaci připravil ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti režisér Igor Stránský, který se však vymanil ze zaběhnutého schématu spojeného se Sukovou hudbou a ke spolupráci přizval Jiřího Pavlicu, aby společně s choreografkou Ladislavou Košíkovou a výtvarníky Miroslavem Malinou (scéna) a Lucií Kuropatovou (kostýmy) vytvořil silný příběh plný rituálů a návratů k prapočátkům lidství...
"Na Zeyerově textu mě dráždí něco, co lze nazvat OSUDOVOSTÍ. Pohled do drsného úsvitu dějin k jakési, řekněme trochu s nadsázkou, Slovanské antice", říká režisér inscenace Stránský. K tomu přitakává i Jiří Pavlica: "Příběh Radúze a Mahuleny jde až na dřeň lidských vztahů. Proto jsem chtěl, aby hudba byla drsnější, než jsem kdy komponoval. Objevují se zde syrové zvuky kamenů, dřeva a vůbec základní materie Matky Země spolu s dalším výrazným vyjadřovacím prostředkem, kterým je lidský hlas. Ale inscenace je pro mne ještě v něčem výjimečná. V hudební tvorbě zde uplatňuji jisté kompoziční postupy, které jsem zatím nepoužíval.
Ruku v ruce s hudebním výrazivem jde i choreografie Ladislavy Košíkové: "Obřady, které na jeviště přivádíme mají prazáklad v životě primárních kultur v dobách pohanských, kdy člověk žil v těsném vztahu s přírodou. Na jejich rozmarech byl závislý jeho život a právě prostřednictvím rituálů si zajišťoval komunikaci s bohy a s démony přírodních živlů. Navíc si myslím, že v každém z nás je doposud ukryt alespoň malý kousek této Matky Země, která s sebou nese stopy kultur našich předků."
A v čem spatřuje režisér Stránský hlavní poselství současným divákům? "Stěžejní je pro mne konflikt Runy a Nyoly, z čehož je evidentní, že při nesmyslných sporech trpí především slušní lidé. Tak tomu bylo před tisíci lety, tak je tomu i dnes..."

 

Režie  Igor Stránský 
Scéna  Miroslav Malina j.h. 
Kostýmy  Lucie Kuropatová j.h. 
Choreografie  Ladislava Košíková j.h. 
Dramaturgie  Iva Šulajová 
   
Datum premiéry: 17. 11. 2001 
Délka představení   
  
 Datum derniéry: 24. 10. 2003

 

Osoby a obsazení

Legenda  Lubomír Vraspír j.h. 
Stojmír, král tatranský  Jiří Juřina 
Runa, jeho žena  Jaroslava Tihelková 
Prija  Eva Řezáčová 
Živa jejich dcery  Jitka Josková 
Mahulena  Helena Jará 
Přibina, pobočník Stojmírův  Jiří Hejcman 
Vratko, dřevorubec  Kamil Pulec 
Radúz, králevic v Maguře  Míra Zavičár 
Královna Nyola, jeho matka  Anna Slezáková-Miková 
Radovid, sluha Radúzův  Božek Tomíček 

 

Technické zázemí

Inscenace

Termíny představení: