Blíží se konec roku. Co letos slováčtí herci zažili nejvtipnějšího?

Rok 2017 pomalu spěje ke svému konci, tak jsme se zeptali našich herců a hereček, co letos zažili vtipného a s kým si letos připijí na Nový rok. Poslední den letošního roku stráví část souboru na jevišti s komedií Bez roucha, kterou uvedeme na Silvestra naposledy.

Co jste letos zažili nejvtipnějšího?

David Vacke: Slyšel jsem, že Miloš Zeman bude opět prezidentem. Černý humor jsem měl vždycky rád!

Irena Vacke: Po několika letech jsme se ocitli na jevišti v trialogu s panem Vrtáčkem a panem Hejcmanem, prý nás ale budou brzy „rozsazovat“, škoda.

Tereza Novotná: Párkrát jsem se od srdce zasmála, pokaždé něčemu a někomu jinému, nejčastěji ale dceři Dorotce a jejím šplechtům, jak by řekla moje babička.

Tereza Hrabalová: Ráda vzpomínám na situace z jeviště, kdy se stane nějaký omyl, nebo někdo z nás něco zapomene, jsou to moc vtipné momenty a ráda se jim zpětně směji.

Alžběta Kynclová: Myslím, že letošní rok byl celý vtipný – na začátku roku jsem se přestěhovala k příteli a jenom vymyslet a hlavně domluvit se, kterého nábytku a věcí denní potřeby se zbavíme a  které necháme, by vydalo na humoristický časopis,  pak porod mého druhého syna, při kterém jsem, jako správná herečka a ještě k tomu „přecitlivělá“  zahrála porodnímu personálu několik představení najednou. A poté jsem během prvních dvou měsíců  neustále jezdila s  úplně zdravým dítětem po doktorech.

Jitka Hlaváčová: Poslední dobou se každý den stane něco vtipného. Mikulášek začal mluvit a opakovat po nás, takže když tak vyrazíme do města a on se rozvykládá… je o srandu postaráno!

Pavlína Hejcmanová: Nejvtipnějšího nevím. S dětmi a s mým Jirkou se člověk nasměje dost často. Někdy je to dojetím, jindy zoufalstvím a únavou, ale vždycky to stojí za to.

S kým si připijete na Nový rok a kdo je první, komu telefonujete či píšete?

David Vacke: Těsně po půlnoci se sejdeme se sousedy u okna v posledním patře paneláku a při cinkání skleniček sledujeme společně ohňostrojové šílenství nad celým Hradištěm - takže na zatěžování již i tak dost přetížených sítí není čas.

Irena Vacke: Doufám, že napřed si připijeme s rodinou, pak s přáteli a sousedy. Psaná přání vyřizuji klasickou poštou a telefon pro tento den nechávám ležet ladem.

Tereza Novotná: S manželem, se kterým těsně po půlnoci oslavíme 20. výročí seznámení.

Tereza Hrabalová: Připiji si s přítelem Dominikem a se svými přáteli. Budu určitě volat postupně mamce, tátovi a potom prarodičům a tetě. Býváme většinou na Silvestra spolu, ale teď to bude jinak.

Alžběta Kynclová: Na Nový rok si přiťuknu dětským šampaňským se svým přítelem a první komu budu telefonovat, bude můj starší syn.

Josef Kubáník: Letos jako už tolik let zpátky budu hrát, čeká nás v divadle derniéra komedie Bez roucha a uvidím, kam se pak dostanu. Nemám ale velké společnosti moc rád, nejvíc mě baví, když jsme na přípitek dva, nebo třeba čtyři. Nebo sedm. Osm už je moc. Pokud nejsme nejbližší rodina spolu, tak po půlnoci telefonuju mamince. Letos poprvé nebudu po půlnoci volat paní Květě, tak to bude smutné, ale určitě napíšu Zuzce, to je dcera a je moc fajn.

Jitka Hlaváčová: S manželem. Mikuláška necháme spát.

Pavlína Hejcmanová: Připijeme si s Jirkou a s přáteli, potom potichu políbíme naše (SNAD) spící děti a pak budu hned volat mým rodičům.