Igor Stránský: Když jsem pod tlakem, mám nejvíc nápadů

Ve Slováckém divadle připravují poslední premiéru letošního roku a podle mnohých platí to nejlepší na konec. Po dlouhých čtyřiadvaceti letech se na prkna uherskohradišťské scény vrátí klasika světového repertoáru Obchodník s deštěm. Hru o čekání na déšť a na lásku bude režírovat Igor Stránský. „Když jsem přišel k divadlu, od prvopočátku jsem toužil v Obchodníkovi hrát, později ho režírovat. Byl jsem trpělivý a dočkal jsem se," říká principál divadla.
Po české klasice Naši furianti se vrháte na klasiku světovou. Proč jste zvolil právě Obchodníka s deštěm?
Jsou témata, která v sobě nosíte po celý život. V mém případě divadelníka je také toužíte realizovat. Před devětačtyřiceti léty jsem viděl v Praze Obchodníka s deštěm, kde stěžejní role hráli tenkrát Dana Medřická a Radovan Lukavský. A krátce potom jsem měl možnost zhlédnout i skvělý americký film s Burtem Lancasterem a Katherine Hepburnovou. Byl jsem tenkrát vyjukaný kluk, ale zážitky to byly na celý život. Podotýkám však, že jsem v té době ani trochu neuvažoval, že bych měl někdy v budoucnu působit v divadelním světě. Měl jsem tenkrát docela jiné plány a zájmy. Ale už tehdy mě dokázala oslovit romantika, snivost a fantazie. A když jsem konečně přišel k divadlu, od prvopočátku jsem toužil v Obchodníkovi hrát, později ho režírovat. Byl jsem trpělivý a dočkal jsem se. Asi je to dobře, že Obchodníka inscenuji až nyní. Je k tomu zapotřebí notná dávka zkušeností a lidská zralost. Doufám, že svoji šanci nepromarním, když se na mne štěstí usmálo a umožnilo mi ho režírovat.

Jaký je rozdíl mezi texty světové dramatiky a té české, které se stále na jeviště vracejí dlouhá léta?
Já v tom žádný rozdíl nevidím. Když je něco skutečně dobré a dokáže to oslovovat řadu generací, patří tomu vznešený název klasika. A potom už záleží na tvůrcích, aby věděli PROČ právě tento klasický titul chtějí realizovat. A já to vím...

Které herce jste obsadil do hlavních rolí a proč právě je?
Obchodník s deštěm je mimořádně dobrá a kvalitní hra. Pro všechny jsou zde vynikající herecké příležitosti. A tak, budu-li jmenovat ústřední postavy - Pavlína Vašková a Tomáš Šulaj, musím k nim zákonitě přidat i další jména - Vladimír Doskočil, David Vaculík, Petr Čagánek, Jan Horák, Pavel Majkus. Všichni pracují na inscenaci s obrovskou chutí a věřím, že budou moc dobří...

O čem je pro vás osobně Obchodník s deštěm? Kdybyste mohl v několika větách přiblížit děj těm divákům, kteří příběh neznají, co byste napsal?
Je to tak trochu moje osobní zpověď. Když není vláha - příroda vadne a hyne. Když není láska - uvadá srdce... Je to příběh farmářské rodiny Curryových, do jejichž všedního a beznadějně vyprahlého života vpadne zčistajasna poutník, obchodník s deštěm, obdařený schopností vyvádět lidi z míry. Jeho obchodním artiklem je vlastně sen, oblačný sen. Je to snílek a fantasta. A podaří se mu uskutečnit harmonické spojení mezi fantazií a lidskou realitou. Paradoxem je, že naučí jiné tomu, co sám nedovede - uskutečňovat sny.

Jako režisér jste velmi aktivní. Víte vůbec, kolik inscenací máte za sebou?
Vím to naprosto přesně. Obchodníkem slavím jubileum - 75. režii.

To je úctyhodné číslo. Kromě režijní práce zvládáte ředitelování. Jaký je to pocit, když víte, že diváků i v době krize přibývá?
V náročných situacích a v kritických momentech hledá člověk jakýkoliv ostrůvek jistoty. Asi ho nachází i v našem divadle, protože i ty nejnáročnější inscenace přijímá s důvěrou a pochopením. Pro nás v divadle je asi největším vyznamenáním, když slyšíme z široké divácké obce upřímná slova plná obdivu a uznání. A když máte neustále plné divadlo, i v krizi se mi jako řediteli divadla usíná dobře.

Co vás čeká po Obchodníkovi s deštěm?
Krásná poetická hra Harold a Maude s líbeznou hlavní představitelkou - čerstvou osmdesátnicí - paní Květou Fialovou.

Jak to jde skloubit? Naplno zkoušet inscenaci a už připravovat jinou? Kdy to všechno stíháte?
Když jsem pod určitým tlakem, mám nejvíce nápadů a stíhám někdy i nemožné. Možná je to workoholismus, možná zdravá posedlost. Volím to druhé. Bez posedlosti a tvůrčího zápalu se nedá dělat dobré divadlo. A pokud mi síly budou stačit, chci ho dělat dobře.