Jednoho dne zahlédl spisovatel a novinář George Orwell v malé vesnici chlapce, jak kočíruje pomocí švihání bičem obrovského koně táhnoucího vůz po úzké cestě a napadlo ho, že pokud by si taková zvířata uvědomila svou sílu, neměli bychom nad nimi žádnou moc, a že člověk vykořisťuje zvířata stejně jako mocní a bohatí vykořisťují ty chudé.

Zvířecí motiv následně rozvinul do dnes světoznámého románu (napsaného na přelomu let 1943–44), kde se zvířata na farmě pana Jonese vzbouří proti lidem a nastolí si svůj vlastní řád.

Nový režim se zdá být zpočátku skvělý, jenže: „Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější!“ Prase Napoleon za pomocí psů, které si potají vycvičilo, převezme moc, a prostřednictvím demagogie si podmaňuje ostatní zvířata čím dál víc, aniž by si uvědomovala, že se mají hůře než kdy předtím.

Orwellova alegorická bajka o ruské revoluci a stalinské diktatuře, která v době svého vydání vyvolávala mnohde rozpaky a odpor, načež za tzv. studené války v průběhu druhé poloviny 20. století byla naopak sama využívána jako nástroj antikomunistické propagandy, je především nadčasovým podobenstvím o tom, jak snadno se zprvu ušlechtilá, idealistická myšlenka může zvrhnout v totalitní ideologii. Autor chtěl podle svých slov v zájmu demokratického socialismu „demaskovat sovětský mýtus“.

Můžeme si položit otázku, jaký mýtus by demaskoval dnes…