Nepřítel lidu (Síla interpretace)

Na základě překladu Františka Fröhlicha.

Společenské drama norského básníka a dramatika Henrika Ibsena Nepřítel lidu z roku 1882 spadá do skupiny her, v nichž oproti dřívější lyričnosti a symboličnosti nabývá u autora důležitosti kritičnost a sociální či politický apel (viz Opory společnosti, Domeček pro panenky - Nora nebo Přízraky). Podobně jako právě ženská otázka v Noře, již Slovácké divadlo uvedlo v režii Martina Františáka v roce 2013, má společenská výzva Nepřítele lidu veskrze nadčasový, a tudíž i ryze současný a aktuální ráz. Lázeňský lékař Stockmann zjistí, že do veřejného vodovodu prosakuje jedovatá nečistota, jež má škodlivé účinky na pacienty. Má v zájmu prosperity lázeňského města mlčet, nebo má ve stejném zájmu promluvit? Všichni kromě něj se točí, ohýbají, kroutí, poddávají, přizpůsobují a přetvařují, lžou si do očí a poplivávají to, co před hodinou pokládali za svaté a nedotknutelné.
Ibsen ve hře tematizuje obhajobu pravdy a boj proti lži. „Nepřítel lidu“ je kritikou národa bez poctivých a zanícených vůdců. Její název není jen ironickým označením hlavního hrdiny, ale zároveň i symbolickou narážkou na autorovo postavení v době, kdy si svými kritickými díly znepřátelil většinu norské společnosti, která jej tím pádem stíhala projevy nevole. A zkaženost lázeňské vody slouží Ibsenovi také jako metafora pro vyjádření tehdejšího stavu společnosti. Jak by teprve dopadla dnešní společnost při srovnání se stavem znečištění moří, ovzduší a půdy, které sama způsobila? Skvělé drama ve Slováckém divadle nastudoval režisér Zdeněk Dušek.

FOTOGALERIE:     Zahajovací zkouška     Zákulisí generálek     Po premiéře