Petr Žajdlík získal nominaci na Cenu Ď!

Cena Ď je už více než 25 let symbolem poděkování lidem, kteří pomáhají druhým a inspirují své okolí. Spojuje mimořádné osobnosti i „obyčejné“ lidi. A letos je mezi nominovanými i šéf jevištního provozu Slováckého divadla, dobrovolný hasič a muž, který se ve volném čase věnuje dětem, Petr Žajdlík. 

„Ze začátku jsem to vůbec netušil, bylo to dost utajené. Nominovala mě paní ředitelka divadla Libuše Habartová se starostou hasičského sboru Petrem Nemešem, připojila se i má kolegyně, sestra a kamarád psycholog. Peťa Nemeš doufal, že se to podaří utajit ještě dýl, že by to případně bylo překvapení, kdybych se dostal až do finále, ale protože jsem s nominací musel souhlasit, tak jsme se to dozvěděl dřív,“ říká s úsměvem Petr Žajdlík.

Nominace ho potěšila. „Moc si toho vážím, a je to samozřejmě velmi milé. Je fajn, že i když jsme v zákulisí a nikdo nás nevidí, někdo tuhle neviditelnou práci ocení. Stejně si ale myslím, že je v našem okolí spousta lidí, kteří si tu cenu zaslouží víc, protože pracují pro spolky, město, kraj nebo třeba dětské domovy,“ dodává Petr skromně.

Petr Žajdlík byl nominovaný v kategorii „Cena Ď veřejnosti”, zároveň byl zařazen do kategorií Děti a Kultura.

Proč nominovali Petra Žajdlíka na Cenu Ď:

Libuše Habartová, ředitelka Slováckého divadla: „Není nic, s čím by se na něj člověk nemohl obrátit a požádat ho o pomoc. Je neskutečně obětavý kolega, přítel a kamarád. Jeho vnímání světa je hluboké v tom, že vidí i příběhy a osudy jiných lidí a ani vůči nim nedokáže být lhostejný. Ve svém volném čase, kterého skutečně nemá mnoho, je také dobrovolným hasičem, kde se věnuje především mládeži.“

Jana Broumová, sestra: „Pokud si někdo zaslouží Cenu Ď vyhrát, jsi to bez debat právě ty. Není to jen za tvou práci v zákulisí Slováckého divadla, i když bez tebe a tvé tiché, neviditelné dřiny by žádné představení nebylo dokonalé. Není to jen za stovky hodin, které jako dobrovolný hasič obětuješ dětem na táborech a soutěžích. Je to především za to, kdo jsi. Jsi člověk s tím nejčistším a největším srdcem, jaký kolem sebe neumí mít hradby. Ty prostě neumíš říct „ne“. Když někdo potřebuje pomoc – ať už kolega, kamarád, nebo cizí dítě – odložíš své vlastní potřeby a jdeš pomáhat. Pomáháš všem, tichounce, skromně, bez nároku na dík nebo potlesk. Dáváš druhým veškerou svou energii, svůj čas a kus své duše, aniž bys cokoliv žádal zpátky.“

Jana Tesařová, kolegyně: „Pan Žajdlík neuvěřitelně obětavě pracuje pro Slovácké divadlo, kulturu, aktivní dobrovolný hasič a při všech starostech s provozem divadla vždy slušný člověk… Je mi ctí, že je můj pan vedoucí.“

Nikos Nacis, kamarád a psycholog: „Pomáhá a pracuje dobrovolně pro všechny občany Hradiště.“