Poetický jazyk, písňový rytmus lidových romancí, "vůně" španělského venkova a drama soustředěné kolem osudu žen - to je stručná charakteristika díla španělského básníka a dramatika F. G. Lorky. Hra Pláňka, napsaná v roce 1934, patří do jeho vrcholného tvůrčího období, stejně jako Krvavá svatba, kterou Slovácké divadlo uvedlo v roce 1992.
Titulní postavou dramatu, které skýtá bohaté herecké příležitosti především pro dámskou část souboru, je mladá žena vášnivě toužící po dítěti. Je nucena bojovat se svou neplodností, ale i s neláskou svého manžela Juana a falešnou morálkou vesnice, jejíž předsudečné pojetí hrdosti a cti jí nedovoluje opravdově milovat jiného muže. Neschopnost smířit se s vlastním osudem a nemožnost jeho změny dovedou Pláňku nakonec až k zoufalé vzpouře...
Titulní postavou dramatu, které skýtá bohaté herecké příležitosti především pro dámskou část souboru, je mladá žena vášnivě toužící po dítěti. Je nucena bojovat se svou neplodností, ale i s neláskou svého manžela Juana a falešnou morálkou vesnice, jejíž předsudečné pojetí hrdosti a cti jí nedovoluje opravdově milovat jiného muže. Neschopnost smířit se s vlastním osudem a nemožnost jeho změny dovedou Pláňku nakonec až k zoufalé vzpouře...
| Překlad | Antonín Přidal |
| Hudba | Martin Štědroň |
| Režie | Igor Stránský |
| Výprava | Petr Dosoudil j. h. |
| Choreografie | Ladislava Košíková j. h. |
| Dramaturgie | Iva Šulajová |
|
Datum premiéry: | 21. 9. 2002 |
| Délka představení | |
| Datum derniéry: | 29. 4. 2003 |
