Svou dramatickou prvotinu, a zároveň jedno z vrcholných dramat českého realismu, napsala Gabriela Preissová ve svých sedmadvaceti letech na základě volné inspirace skutečným příběhem. První uvedení hry v pražském Národním divadle (1889), které autorku pro dramatické zpracování původně povídkové látky získalo, vyvolalo jeden z nejbouřlivějších skandálů české divadelní historie; hra byla mimo jiné chápána jako jeden z prvních evropských dramatických příspěvků k tématu ženské emancipace.

Vášnivý a dynamický příběh nerovné a zapovídané lásky chudé a hrdé „krajčířky“ Evy a bohatého, ale charakterově nepevného, Mánka si v různých podobách opakovaně nachází cestu na česká a zejména moravská jeviště. Historické kulisy mnoha sociálních nerovností, které se zamilovaným nepřekonatelně staví do cesty (odlišné postavení, náboženské vyznání, ad.), se od dob napsání hry sice změnily, citová okoralost a nepřejícnost okolí, oděná do falešné morálky a „neměnných“ pravidel, schopná udolat nejedno milující srdce, a zhatit tak právo jednotlivce na osobní štěstí, však v lidských společenstvích přetrvává dodnes...

Provoz Slováckého divadla zahájila v roce 1945 jiná, neméně slavná, autorčina hra Její pastorkyňa. Drama Gazdina roba pak historicky stálo u slavnostního otevření rekonstruovaného divadelního sálu v budově Sokolovny (1959). Při příležitosti osmdesátého jubilea Slováckého divadla přinášíme Gazdinu robu v už celkem pátém nastudování. Tentokrát to bude v režii Michala Zetela, jehož
„Pastorkyňu“ jste měli možnost zhlédnout v roce 2020 a jež také přinesla Jitce Hlaváčové nejužší nominaci na Cenu Thálie za roli Kostelničky.