Rakouská spisovatelka Elfriede Jelinek je světově proslulá svými společensky a politicky apelativními texty: formou divadla apelujícího na privátní svědomí každého jedince „bombarduje“ společnost zneklidňujícími otázkami násilí, vyrovnání se s nacistickou minulostí, feministickou otázkou aj. V roce 2004 získala Nobelovu cenu za literaturu za „hudební vliv hlasů a protihlasů v románech a dramatech, pomocí kterého jedinečným způsobem odkrývá absurditu a nutkavou sílu společenských klišé“. Také ve hře Bambiland, jejíž název je odvozen od Disneyho srnčí figurky a zábavního parku, který provozoval syn Slobodana Miloševiče Mirko, spojuje ve formě estrádní show motivy reagující na války v Iráku, válku v Zálivu i válku v Jugoslávii. Využívá i motivů z Aischylových Peršanů – z Aischyla činí předobraz současného válečného zpravodaje. Terčem autorky není ani tak válka sama, jako její současná mediální popularita, kdy se každý z nás díky televiznímu přenosu stává přímým účastníkem války - a každý z nás (pohodlně usazený v křesle) chce být přece na straně vítězů - a poté se klidně oddá reklamě. Ve světě, kde se očekává v přímém přenosu vysílaný vzdušný nálet se stejnou nedočkavostí jako fotbalové utkání, není podle autorky místo pro humanitární kroky. Hra měla světovou premiéru v prosinci 2003 ve vídeňském Burgtheateru, SD ji uvede v české premiéře v režii hostujícího režiséra Jiřího Honzírka.