Evi, jak se vyvíjela tvoje výtvarná představa plakátu Předplatné 2015, z jakého zadání jsi vycházela?
Jako obvykle jsme se začli scházet s dramaturgyní Ivou Šulajovou a tiskovým mluvčím Josefem Kubáníkem (pracovně nás v divadle nazývají – kreativci) a společně jsme přemýšleli o sedmdesátém výročí divadla. Myšlenky na sebe nabalujeme, každý něco přihazuje, až máme ve výsledku nějakou představu, kterou já proměním do výtvarné podoby. Na konci byla představa muže, který v tomtéž roce oslaví 70 let, čilého, radujícího se ze života.

Jde o koláž nebo jsi sama našla toho pána? Jak jsi ho hledala? A dlouho? Měla jsi jasnou představu nebo tě prostě někdo okouzlil nebo to bylo jedno, s kým se domluvíš (či jakou fotku použiješ), hlavně aby odpovídal věk?
Fotografie je opravdová, žádná montáž. Musím se přiznat, je to můj tatíček. Tento pán jednoznačně odpovídal představě mladistvého sedmdesátníka, aktivního důchodce, člověka sportovně zaměřeného, myšlením mládežníka, brouzdajícího po internetu, schopného si vše v počítači nainstalovat… Prostě čilého mužíka, který ve výsledku metaforicky ztělesňuje výročí našeho divadla, jež je stále mladé, pulzující, aktivní a nebojící se pokročilého věku. Tatíček plně tuto představu splňoval, čili proč hledat někde jinde, když pod svícnem je největší tma.

Notebook na jeho klíně patří komu?
Ten už je teď rodičů :-)

Zkusím se pohroužit a vysledovat, co všechno mi plakát „říká“: notebook vyjadřuje současnost, modernost, starší osoba věk našeho divadla, vlaječka a květiny ve váze gratulaci, lavička a stěna venkovské chalupy (pravděpodobně) silné zasazení našeho divadla na Slovácko. Slogan je jasný. Trefil jsem se?
Přesně ses trefil, jsem ráda, že je to čitelné, že kdo chce a prohlédne si drobná zákoutí toho obrázku, najde tam i šeřík. (Ten jsem ovšem obarvila na oranžovo, aby mi souznil s koncepcí barevnosti.) Také sklénečka se slivovicí slováckou…divadelní.

Navazuje plakát pro rok 2015 něčím na plakáty z minulých let, mají něco společného?
Do třetice jsem použila neonovou barvu. To je jediné pojítko.

Co je pro tebe vlastně důležité během hledání toho, jak výtvarně vystihnout každý náš divadelní rok?
Rozhodně o tom se svými kolegy vésti tvůrčí debaty, mít pro to zapálení a radovat se, co nám zase to nové předplatné - nová sezóna, přinese v našem profesním životě.