Slovácké divadlo v roce 2026. V diskusním pořadu „Na pohovce historie“ na téma „Slovácko před válkou, za války a po válce“ se střetává pražský politolog s místními patrioty. Atmosféra houstne, a tak mladá doktorandka navrhne neotřelé řešení: zahrát si historii formou psychodramatu. Z výměny názorů na pokusy o připojení Slovácka ke Slovenskému státu na konci třicátých let minulého století se postupně stává výbušná rekonstrukce – a zároveň nečekaně osobní zpověď. Minulost už není bezpečně vzdálená, ale vtahuje přítomné do děje. Hranice mezi hercem a postavou, názorem a osudem, se rozplývá...
Srdcem rekonstruovaného dějinného příběhu jsou postavy Jana Uprky, člena kolaborantské etnografické skupiny Národopisná Morava a syna známého malíře Joži Uprky, a Jana Ryby, zastávající myšlenku příslušnosti Moravských Slováků ke slovenskému národu, která vyvrcholila 16. března 1939, tedy v den vydání výnosu o zřízení Protektorátu Čechy a Morava a den po vzniku Slovenského státu, společně napsaným dopisem Adolfu Hitlerovi s žádostí, aby Slovácko bylo připojeno ke Slovenskému státu. Z původně folklórního uvědomění se stane riskantní politická hra, v níž každá volba má své následky. Byl jejich pokus vlastizradou, nebo oprávněnou snahou o národní sebeurčení? Jak těžké je nepodlehnout době – a jak snadné je odsoudit ty, kdo jí podlehli? A jsme vůbec schopni pochopit minulost, aniž bychom ji posuzovali optikou přítomnosti?
Pavel Molek – autor oceňované fiktivní historické komedie Monument pro Hradiště, která se zabývala alternativní verzí mnichovské zrady a kterou Slovácké divadlo uvedlo roce 2024 – se znovu vrací k bolavým otázkám (nejen) moravské historie. Tentokrát na základě reálných postav a dobových dokumentů, prostřednictvím zážitkové „konstelační“ metody však opět s černým humorem i nekompromisní přímočarostí. Poeticky laděná groteska o ceně přežití, která nemilosrdně ukazuje, jak křehké jsou naše identity, vznikla rovněž exkluzivně pro Slovácké divadlo a ve světové premiéře ji režijně nastuduje umělecký šéf Lukáš Kopecký.