Slovy Mariana Pally je jeho nejnovější hra "příběhem lásky a smrti, viny, pokání, odpuštění a naděje". Z vyřknutých slov by se zdálo, že se autor "konečně" rozhodl napsat seriózní drama, ale zdání často klame. Výtvarníka, básníka a dramatika Mariana Pallu není třeba ve Slováckém divadle představovat. Nejednomu divákovi jistě utkvěly v paměti inscenace jeho her Sajns fikšn a Zase jsem se umýval zbytečně, které v předchozích sezónách s úspěchem režíroval Ladislav Pešek. Osobitý Pallův humor a hravost, kterou aplikuje na zdánlivě obyčejné lidské příběhy, nechybí ani ve hře Vycucnutí. Hlavním tématem je mezní až extrémní situace, do které se člověk nedostane svou vinou a v jejímž důsledku je podroben zatěžkávacím zkouškám v obecně mezilidských, ale i soukromých vztazích. S velkou dávkou nadsázky a se specifickou hravostí, kterou je Palla proslulý, můžeme sledovat, co všechno mají společného hrdinové příběhů odehrávajících se v letištní hale, ale třeba i na poušti. Inscenování třetího Pallova textu se ve světové premiéře ve Slováckém divadle opět ujme režisér Ladislav Pešek.