Barbora Goldmannová: „Zhruba ve třinácti letech jsem sebevědomě chodila v žabkách na klínovém podpatku potažených džínovinou.“

Zdeněk Trčálek: „Ponožky v crocsech, ale jen někdy, zcela výjimečně.“

Petr Tlustý: „Občas nosím smokingové sako s výraznými ramenními vycpávkami potažené umělou kůží s leopardím vzorem.“

Jiří Hejcman: „Kdysi jsem otevřel Vouge, byl tam zajímavý recept na pečený marinovaný bůček.“

Pavlína Hejcmanová: „Když mi bylo asi 14 let, koupila jsem si v sekáči krásné šaty, protože jsem chtěla působit elegantně a nepřehlédnutelně. A to druhé mi určitě vyšlo, protože šaty měly asi šest různých barev (všechny pěkně syté a neonové), asi sedm různých vzorů (proužky, kolečka, vkusné kostičky a vlnečky) a navíc měly délku ke kolenům a vzadu na zadku slušivý kanýrek. Byla jsem prostě modelka do zelí!“

Lukáš Kopecký: „Takovým kouskům říkám poklady. Už si je na sebe nevezmu, ale ani se jich neumím zbavit. Tyhle trilobity uchovávám jako doklad o minulých životech. Jsou jimi třeba černá metalová trička…“