Paní ředitelko, jak jste prožívala Vánoce jako malá?

Jako většina dětí, moc jsem se na ně těšila. Vzpomínám si, že jsem se jako malá ptala maminky, kdy budou Vánoce, a ona mi tehdy řekla, že za měsíc. Připadalo mi to jako za neskutečně dlouhou dobu.

Jaký byl váš vysněný dárek?

Nejoblíbenější dárkem byla vždy panenka, a to až do věku, kdy jsem končila na základní škole. Jména všech mých panenek si pamatuji dodnes. Obě mé vnučky jsou spíše tvořivé, ale moje nejmladší dcera má své mateřství ještě před sebou, tak třeba mě nakupování mého nejmilejšího dárku z dětství ještě čeká.

A jak prožíváte Vánoce dnes jako dospělá?

Čím dál více vnímám, že by bylo krásné prožívat Vánoce v úplně klidné a pokojné atmosféře, což se nám nedaří, byť si to s rodinou každý rok slibujeme. Štědrý večer trávíme jen v úzkém rodinném kruhu a v následujících dnech se navštěvujeme v rámci celé širší rodiny. Prostě opravdu klasické prožívání vánočních svátků.

Je něco, čím vám vaši blízcí vždycky udělají radost?

Nechci, aby má odpověď vyzněla jako klišé, ale jsem nejšťastnější, když vnímám, že se máme rádi, že jsme rádi spolu, že jako rodina fungujeme, a hlavně jsme všichni relativně zdraví. Jinak mám ráda zážitkové dárky a také je nejraději svým nejbližším dávám. A samozřejmě knihy, ty nikdy nezklamou.