7. 2. 2006
Už počtvrté v řadě si Jitka Josková z divadelního plesu odnesla Slováckého Oskara pro nejoblíbenější herečku Slováckého divadla. Tentokrát to bylo za roli Niny v Lermontovově Maškarádě režisérky Smilkové. Důkazem, že se inscenace řadí k pozoruhodným projektům, je i fakt, že se objevila v nominacích na Inscenaci roku. Jaké bylo zkoušení a co říká oblíbená herečka na divadelní ceny?
Jaká byla vaše cesta ke Slováckému divadlu v Uherském Hradišti?
Po skončení základní školy jsem nastoupila na brněnskou konzervatoř, kde jsem strávila krásné čtyři roky. Na maturitní představení jsem pozvala pana ředitele Stránského s tím, že mám zájem o angažmá ve Slováckém divadle. On si ale vybral mé dva spolužáky Jirku Hejcmana a Helenu Jarou. Tak jsem si myslela, že budu pokračovat ve studiu na Konzervatoři, ale den před maturitou mi pan ředitel zavolal, že se uvolnilo místo v hereckém souboru a nabídl mi angažmá. Jsem moc ráda, že cesta vedla do tohoto divadla. Je to moje první angažmá a já jsem pyšná na to, že je to právě Slovácké divadlo, které mi umožnilo vstoupit na prkna, která znamenají svět!
Hrála jste celou řadu zajímavých rolí. Na které vzpomínáte nejraději?
Mám ráda všechny. Každá role, i ty malé mě posunuly o kousek dál a já jsem za ně opravdu moc ráda. Pokud bych ale měla jmenovat aspoň jednu, kterou na repertoáru už nemám, tak je to Konstance z Amadea. Byla mou první větší rolí ve Slováckém divadle a na to se vzpomíná moc pěkně.
Máte svůj herecký sen? Jakou postavu byste ráda hrála?
Nemám herecký sen, o rolích moc nesním. Jsem ráda za každou příležitost, kterou dostanu.
Která z ocenění či nominací vás nejvíce těší?
Každé ocenění, které v životě dostanete, pro vás hodně znamená. Zvláště, když je to ocenění vaší práce. Proto nedělám mezi nimi žádné rozdíly a vážím si všech naprosto stejně a za všechny moc děkuji!!!
Čekala jste vítězství v divácké anketě Slovácký Oskar?
Vůbec jsem to nečekala. Velmi mě to překvapilo. Byla jsem tím tak zaskočena, že jsem ani nevyužila možnosti všem divákům, kteří mi poslali hlas, poděkovat. Ráda bych to teď napravila a všem moc poděkovala za jejich přízeň nejen mně, ale celému souboru Slováckého divadla. DĚKUJI
Jak vzpomínáte na zkoušení role, za kterou vám diváci přidělili Slováckého Oskara?
Moc ráda na to vzpomínám. Věděla jsem co mě čeká, tak jsem se na to mohla aspoň z části připravit, i když paní režisérka Smilková, která s námi maškarádu studovala, umí vždy něčím překvapit...Byla to velmi příjemně-náročná práce a myslím si, že dalším zajímavým představením na scéně Slováckého divadla. Svědčí o tom i několik nominací na cenu Divadelních novin, Inscenace roku.
Kdo byl vaším adeptem na vítězství?
Saša Vronská za roli Maryša.
Kdybyste sami mohli dát komukoliv na světě Slováckého Oskara, kdo by to byl a proč?
Velmi těžká otázka, protože já bych ho dala nejradši všem a to jen tak pro radost. Kdyby se dal Slovácký Oskar nakrájet, vždy bych se o tuto radost sama ráda podělila se svými kolegy. Kousek Slováckého Oskara pokaždé patří i jim.
Mohla by jste si vzpomenout na nějaký veselý či kuriózní "přebrept" z představení?
Pár se mi jich už na jevišti podařilo, ale bohužel nejsou přenositelné na papír. Přijďte do divadla a třeba budete mít štěstí a nějaký ten kuriózní "přebrept" uslyšíte.
Máte nějakou divadelní noční můru? Jaké to je?
Jednou se mi málem podařilo, že jsem prošvihla představení. Myslela jsem si, že se hraje v 19.30 hod. a ono se hrálo v 17.00 hod. Od té doby se do diáře dívám i pětkrát denně, abych se ujistila, že žádné představení neprošvihávám. Pak mívám noční můry, a to pravidelně v generálkovém týdnu, ale to k tomu tak nějak patří. Pak je velmi srandovní, když se sejdeme na druhý den v divadle a popisujeme si ty katastrofické scénáře, jak na nás padají kulisy, jak se zapomněl text apod. Doufám, že se mi tohle na jevišti nikdy nestane.
Po skončení základní školy jsem nastoupila na brněnskou konzervatoř, kde jsem strávila krásné čtyři roky. Na maturitní představení jsem pozvala pana ředitele Stránského s tím, že mám zájem o angažmá ve Slováckém divadle. On si ale vybral mé dva spolužáky Jirku Hejcmana a Helenu Jarou. Tak jsem si myslela, že budu pokračovat ve studiu na Konzervatoři, ale den před maturitou mi pan ředitel zavolal, že se uvolnilo místo v hereckém souboru a nabídl mi angažmá. Jsem moc ráda, že cesta vedla do tohoto divadla. Je to moje první angažmá a já jsem pyšná na to, že je to právě Slovácké divadlo, které mi umožnilo vstoupit na prkna, která znamenají svět!
Hrála jste celou řadu zajímavých rolí. Na které vzpomínáte nejraději?
Mám ráda všechny. Každá role, i ty malé mě posunuly o kousek dál a já jsem za ně opravdu moc ráda. Pokud bych ale měla jmenovat aspoň jednu, kterou na repertoáru už nemám, tak je to Konstance z Amadea. Byla mou první větší rolí ve Slováckém divadle a na to se vzpomíná moc pěkně.
Máte svůj herecký sen? Jakou postavu byste ráda hrála?
Nemám herecký sen, o rolích moc nesním. Jsem ráda za každou příležitost, kterou dostanu.
Která z ocenění či nominací vás nejvíce těší?
Každé ocenění, které v životě dostanete, pro vás hodně znamená. Zvláště, když je to ocenění vaší práce. Proto nedělám mezi nimi žádné rozdíly a vážím si všech naprosto stejně a za všechny moc děkuji!!!
Čekala jste vítězství v divácké anketě Slovácký Oskar?
Vůbec jsem to nečekala. Velmi mě to překvapilo. Byla jsem tím tak zaskočena, že jsem ani nevyužila možnosti všem divákům, kteří mi poslali hlas, poděkovat. Ráda bych to teď napravila a všem moc poděkovala za jejich přízeň nejen mně, ale celému souboru Slováckého divadla. DĚKUJI
Jak vzpomínáte na zkoušení role, za kterou vám diváci přidělili Slováckého Oskara?
Moc ráda na to vzpomínám. Věděla jsem co mě čeká, tak jsem se na to mohla aspoň z části připravit, i když paní režisérka Smilková, která s námi maškarádu studovala, umí vždy něčím překvapit...Byla to velmi příjemně-náročná práce a myslím si, že dalším zajímavým představením na scéně Slováckého divadla. Svědčí o tom i několik nominací na cenu Divadelních novin, Inscenace roku.
Kdo byl vaším adeptem na vítězství?
Saša Vronská za roli Maryša.
Kdybyste sami mohli dát komukoliv na světě Slováckého Oskara, kdo by to byl a proč?
Velmi těžká otázka, protože já bych ho dala nejradši všem a to jen tak pro radost. Kdyby se dal Slovácký Oskar nakrájet, vždy bych se o tuto radost sama ráda podělila se svými kolegy. Kousek Slováckého Oskara pokaždé patří i jim.
Mohla by jste si vzpomenout na nějaký veselý či kuriózní "přebrept" z představení?
Pár se mi jich už na jevišti podařilo, ale bohužel nejsou přenositelné na papír. Přijďte do divadla a třeba budete mít štěstí a nějaký ten kuriózní "přebrept" uslyšíte.
Máte nějakou divadelní noční můru? Jaké to je?
Jednou se mi málem podařilo, že jsem prošvihla představení. Myslela jsem si, že se hraje v 19.30 hod. a ono se hrálo v 17.00 hod. Od té doby se do diáře dívám i pětkrát denně, abych se ujistila, že žádné představení neprošvihávám. Pak mívám noční můry, a to pravidelně v generálkovém týdnu, ale to k tomu tak nějak patří. Pak je velmi srandovní, když se sejdeme na druhý den v divadle a popisujeme si ty katastrofické scénáře, jak na nás padají kulisy, jak se zapomněl text apod. Doufám, že se mi tohle na jevišti nikdy nestane.