Alžběta Kynclová: Chtěla jsem vidět, jak to chodí v jiných rodinách

V pondělí mohli diváci uherskohradišťské Malé scény poprvé sledovat, jak se vyvíjejí osudy hrdinů jisté televizní show a poznat, co všechno dokáže manipulace. Právě o tom totiž vypráví nová hra Little Sister, kterou s herci připravil tým režisérky Martiny Schlegelové. Do hlavní dvojrole byla obsazena Alžběta Kynclová, která diváky zaujala například hlavní rolí ve hře Pýcha a předsudek. O novince říká: „Do podobné soutěže bych se nikdy nepřihlásila.“ Rozhovor uveřejnil týdeník DOBRÝ DEN S KURÝREM 27. října 2008
Zasáhl vás fenomén televizních reality show? Nezasáhl. Ale přiznávám, když běžela první řada Vyvolených, tak jsem ji, když jsem měla čas, sledovala. Zajímalo mě, za jak dlouhý čas a jakým způsobem si člověk může zvyknout na to, že je stále pod dohledem. A podle toho co jsem zhlédla, jsem podlehla dojmu, že velmi brzy. Z tohoto omylu jsem byla vyvedena po setkaní s Emilem Zajacem. Proč podle vás lidi tak láká nahlížet do cizích pokojů? Jako dítě jsem měla touhu vědět jak to chodí v jiných rodinách. Být přítomná jejich každodenním radostem, hádkám i obyčejného života. Vědět, jak jsou mé kamarádky trestané za podobné prohřešky, které jsem měla i já. Snad to patřilo jen k mé dětské zvědavosti, nebo způsob dětského vývoje, nebo jen chvilkový pocit nespokojenosti a nespravedlnosti, který jsem prožila. Snad každá matka dřív či později, slyšela přirovnání či porovnávání s matkou kamaráda své ratolesti. A myslím, že podobně to funguje i u dospělých. Ale těžko říct, nikdo nevidí do hlavy druhého Přihlásila byste se vy sama do podobné soutěže? A proč? Ne, nepřihlásila. Bála bych se, že se ztratím. Že se ztratím sama sobě. Už jste mluvila o tom, že jste měla možnost potkat se s účastníkem jedné z reality show. Dozvěděla jste se něco zajímavého? Ano dozvěděla. Jak jsem se již výše zmínila, byla jsem vyvedena z omylu. Byla jsem přesvědčena, že hádky, konflikty jsou vyvolané přirozeným vývojem situace a přirozeností jednotlivých soutěžících. Emil nám řekl, že za celé 3 měsíce, které strávil ve vile, si na kamery nezvykl. Nezvykl si na ně tak, že by se choval jak v běžném životě. Vše co tam probíhalo byla, dle jeho slov, hra. Každý ze soutěžících si vytvořil roli, kterou dodržoval. Použijete něco z informací i v nové hře? Ano použiji. Přesně to vědomí přítomnosti kamer. To, že se mé chování někde neustále hodnotí. Působil na vás Emil Zajac stejně jako v televizi? Ne nepůsobil. Ale nemůžu jej soudit či porovnávat. Viděla jsem jej v televizi před třemi lety, byl tam v určité nestandardní pozici a po odchodu z vily se jeho život, myšlení i hodnoty, díky medializaci, dle jeho slov, dost změnily. Podle mého názoru je to milý, slušný člověk. Co jste si o hře Little sister myslela po jejím prvním přečtení? Že nedbalá mluva, nedoříkání jednotlivých slovních spojení, používání výplňkových slov, je přesně odpozorovaná ze života. Že než se posluchač má možnost dostat k jádru věci, tak se musí prokousat množstvím úplně zbytečných slov, které s tématem vůbec nesouvisejí, a mnohdy může zapomenout jaká byla původní myšlenka. Tak jak se to, bohužel, v dnešních hovorech děje. Přiblížíte divákům její stručný děj? Ne nepřiblížím. Její obsah je popsán v našem předplatném, nebo na webových stránkách divadla. A konkrétní situace nechci prozrazovat. Přijďte se podívat! Hrajete dvojroli – co je na takovém úkolu nejtěžší? Ztvárňuji dvojroli sester Anny a Marie. Je mezi nimi desetiletý věkový rozdíl. A každá z nich má jiný přístup k životu. Myslím, že už víte, co je na tom nejtěžší. Těžké je ztvárnit odlišnost každé ze sester, ale zároveň i podobnost v jednání, jakou mají všichni sourozenci.