27. 6. 2005
Už dvakrát jsme přinesli úryvky z deníku, který si herci Slováckého divadla vedou během zkoušení hry Maškaráda s ruskou režisérkou Oxanou Meleshkinou Smilkovou. Podle všech dostupných zpráv je vidět, že režisérka herce nešetří ani na chvíli. Proto všichni divadelníci velmi netrpělivě čekají na záchranu jménem prázdniny. Dnes tedy přinášíme poslední předprázdninovou ochutnávku z toho, co se děje v divadelním zákulisí. A i tentokrát jsou to velmi zajímavé zprávy.
Úterý 7. června: Scéna se přesunula na točnu, takže je všechno jinak. Všechno jsme předělávali. Po dvou zoufalých hodinách Oxana řekla: „Nejste přece debilní, abyste nemohli zopakovat, co po vás chci.” Asi debilní jsme. Vyhazovali jsme do vzduchu karty a křičeli u toho „kdo riskuje, vyhraje”. Pak je uklízeli a celé znovu. Někdo navrhl, abychom si vzali karet hodně, nejlépe všechny, aby nám pak to uklízení hodně dlouho trvalo.
Středa 8. června: Výtvarník Kulikov ztratil pas a nemůže odjet domů. Nejdříve jsme se lekli, že je to záměr, aby tady mohl zůstat navždy, ale nebyl. Oxana se s ním ovšem odmítala bavit: „To je moc smutné, že nemůžeš odjet z cizí země, ale já teď zkouším.” A dál vysvětlovala scénu v jeho přítomnosti slovy: „Zvjozdič vyjde z herny a je úplně zničený. Neví, co má dělat. Je zoufalý. Je to stejné, jako když Žeňa Kulikov ztratil pas. Taky neví, co bude. O, vida, jak nám to pomohlo. Žeňo, děkujeme ti za pochopení epizody.” Žeňa odešel.
Čtvrtek 9. června: Žeňa Kulikov musel kvůli pasu na policii, aby mu tam vystavili náhradní doklad. Pas se pak našel. Byl u Ženi v autě v Oxanině tašce oba jsou magoři.
Pátek 10. června: Začínáme si připadat jako blázni. Chodíme po chodbách a šeptáme, snad se bojíme, že nás Oxana uslyší a zapřáhne. Dnes mě režisérka postavila doprostřed točny ke sloupu a řekla, že mám nenápadně sledovat dialog Olinky a Albenina. Pak usoudila, že by bylo dobré, kdyby ta točna jela a já jsem se začal točit. Brzy na mě zapomněla, tak jsem se otáčel kolem své osy tři čtvrtě hodiny.
Sobota 11. června: Máme nervy. Anička začala kouřit, Davídek mluví sprostě, mně naskočil ekzém. Navíc Oxana opět škrtala v textu a nejvíc na to doplatila Anička. Oxana ji pak, aby ji uklidnila, řekla: „Anička, u tebe už není moc akcí, ani textu, ale nevadí. Ty můžeš sledovat při práci kolegy, to je také herecky přínosné.” Sprostě začala mluvit už i Anička.
Pondělí 13. června: Přišli muzikanti a zkoušeli písničky. Jelikož se děj Maškarády odehrává během Vánoc, hráli na chodbě pořád dokola Rolničky, rolničky. My jsme na jevišti zkoušeli a slyšeli jsme to. Po půl hodině jsem propadl atmosféře donekonečna omílané skladby natolik, že jsem začal panikařit, že nemám pro nikoho nakoupeny dárky.