Co se děje, když onemocní herečka? Divadlo je na nohou

Snad každý zná ve svém okolí někoho, kdo právě tráví většinu času přinejmenším s kapesníkem u nosu, v horších případech s horečkou v posteli. Když se jedná třeba o pekaře, ulehne doma v peřinách, aby se mohl vypotit. Jeho práci zvládne kolega a na kvalitě rohlíků se to neprojeví. Co se však stane, když onemocní herec a vyprodané divadlo čeká, že ten večer vystoupí?

„Pane řediteli, strašně se omlouvám, ale jsem ve stavu, kdy nezazpívám ani tón," oznámila minulý týden herečka Pavlína Vašková Igoru Stránskému půl dne předtím, než měla vystoupit v titulní roli muzikálu Carmen, kde ji čekala náročná hudební čísla. Následovala okamžitá návštěva lékaře a ten herečce doporučil hlasový klid. Co teď? Do divadla se chystaly téměř čtyři stovky těšících se diváků. „Z podobných zkušeností víme, že není nic horšího, než když představení zrušíme a diváci musejí domů. Proto se vždycky snažíme hledat náhradu, abychom stůj co stůj hráli a diváky nezklamali," vysvětluje herec a mluvčí divadla Josef Kubáník a odpovídá zároveň na častou otázku diváků, zda mají představitelé jednotlivých rolí své náhradníky. „Ne, to není možné. Jsme souborem, kde vznikají pozoruhodné inscenace hlavně díky nenahraditelným a jedinečným výkonům herců."
Jediným představením, které připadalo pro danou předplatitelskou skupinu v úvahu, byly Rychlé šípy. Diváci tak mohli zcela nečekaně zhlédnout komedii, na kterou jiní čekají dlouhé měsíce, a v divadle byli přesvědčeni o tom, že to mnozí uvítají. V tu chvíli nastala práce pro tajemnici uměleckého provozu Marcelu Trčálkovou. Ihned zavolala hercům z Rychlých šípů a ujistila se, že nejsou mimo Uherské Hradiště. Ti, kteří nehrají v muzikálu Carmen, totiž počítali s volným večerem a mohli odjet například na natáčení. Nejtěžší byla domluva s Petrem Blahou, hrajícím Sousedku. Žije v Praze, pracuje v Divadle na Vinohradech a zcela jistě cestu na Moravu neplánoval. I on ale věděl, že zklamání diváků je to nejsmutnější a usedl na nejbližší autobus směr Uherské Hradiště. Jakmile bylo všechno domluveno, přišla ke slovu jevištní technika. Ta měla za úkol postavit scénu, osvětlovači připravit světelný park, zvukaři odpovídající hudbu.
Večer dopadl nad očekávání dobře. 333. repríza nejúspěšnější komedie Slováckého divadla byla doprovázena výbuchy smíchu a v závěru celé divadlo povstalo a herce odměnilo nekonečným aplausem. V tu chvíli ležela představitelka Carmen v posteli, aby mohla vystoupit v dalších hrách, na které diváci čekají.