Co si přejí herci od Ježíška?

Nejkrásnější svátky v roce klepou na dveře. Cukroví je upečeno, stromeček připravený, dárky zabalené. Dostane ale každý to, co si přeje? „Já po ničem netoužím,“ svěřila se herečka Slováckého divadla Klára Vojtková. „Mám ideálního manžela, jsme zdraví a hraji ve vysněném divadle,“ říká. Její kolegové ale svá tajná přání mají. Jaká?

Představitel hlavní role muzikálu Donaha! a držitel Thálie Tomáš Šulaj odpověděl při pohledu do zrcadla okamžitě: „Přál bych si postavu, jakou má Brad Pitt.“ Když to slyšel herecký kolega David Vaculík, postavil se před zrcadlem vedle něj a špitl. „Já bych si přál postavu, jakou má Tomáš Šulaj.“ Ve Slováckém divadle je zkrátka veselo a nic na tom nemění ani fakt, že čas mezi svátky budou herci každý večer trávit na jevišti.
„Já jsem si předloni přála prince na bílém koni, prsten a celosvětový mír,“ vzpomíná inspicientka Slováckého divadla Kamila Mitáčková. „To první i druhé se mi splnilo. Loni jsem si přála miminko a i to snad vyjde,“ usmívá se černovláska a hladí si spokojeně bříško. Dárky si už vybrali i další herci. Petru Čagánkovi, Jiřímu a Pavlíně Hejcmanovým a minulý týden i Zdeňkovi Trčálkovi se během uplynulých dvanácti měsíců narodily děti, další divadelní potomkové jsou na cestě. Herečku Jitku Joskovou svatba a miminko zatím čeká. „Náhodou, už mám vyhlédnutého ženicha. Toho bych chtěla pod stromečkem!“ směje se a diví se všem, kdo touží po hmotných statcích.
Jedno přání ale mají všichni společné. „Abychom byli zdraví, byli spokojení ve svých rodinách a abychom měli pořád plné hlediště, protože není nic smutnějšího, než herci, kteří nemají pro koho hrát. Jaké štěstí, že to není náš případ,“ shrnuje za kolegy Jitka Josková.