Divadlo parodyje je nadějí umění zítřka

Slovácké divadlo je už tucet let scénou dvousouborovou. Ministerstvo kultury to ještě nezaregistrovalo. Jak by mohlo, když posledním kulturtrégrem v něm byl jistý Majlant Užde. V Hradišti ale vědí: Úspěšnější než Sokolovna je Divadlo parodyje. Má za sebou už dvaatřicet kousků v pracovním režimu premiéra/derniéra. Názorovou jednotu vyjadřuje originální of-of slovácký –ismus (voda už dávno vzala všechny ostatní): radikální naivismus – jediný možný pohled na svět i na život samotný.

Jeden z pohledů na Slovácké divadlo od J. P. Kříže.

Řekl Hynšt a umřel

Divadlo parodyje překonává vše! A jenom proto, že tipaři Cen Alfreda Radoka jsou už en bloc duševně imobilní, neumisťují se jeho inscenace ve výročních bilancích.
Na premiéru dvacátoušestou, na Stigarda III. (pendant k Richardovi III.), přijela legenda brněnského divadelnictví, režisér a pedagog JAMU Miloš Hynšt.
David Vacke je pro mne gejzírem divadelní radosti! Skvělý improvizátor, inteligentní bavič. Jak to, že o jeho skečích nic neví ani ostravská televize?! Že ho nezná brněnská, budiž, ta neví nikdy nic,“ řekl Hynšt a umřel.
Měla by ČT vědět, a raději hned pražská, že v Hradišti dřímá obrovský talent z rodu Markovičů, Vodňanských, Lasiců. Navíc s vrozenými vůdcovskými sklony. Prokázal je v roli Mirka Dušína, což je bohužel už deset let jeho poslední velká role. Naštěstí věčná.
Takřka po každé premiéře Slováckého divadla uvede Divadlo parodyje na Malé scéně její radikálně naivistickou verzi. S patřičným výkladem režiséra Vackeho, který často i ostře polemizuje s ředitelem Mistrem Markýzem Carlosem.
Na začátku byly Pitomé palmy (Plynové lampy) a Dáma s camelkami (Dáma s kaméliemi). A pak už to jelo: Rumař na stavbě (Šumař na střeše), Vitaj, Jari! (Hello, Dolly!), Franta puritán (Fanfán Tulipán), Tohleto nám uhnije (Romeo a Julie), Kofila Šluk Konopník (Nikola Šuhaj loupežník), Maryša donaha (Maryša a Donaha!)…


Titán znovu na scéně

Do nové dimenze vstoupilo Divadlo parodyje po premiéře muzikálu Cikáni jdou do nebe. Cajštyk a 32. premiéra - Titáni jdou do boje! Zachytilo lstivou návštěvu ředitele zlínského divadla Michálka (Tomáš Šulaj) s exředitelem Sobkem (Petr Blaha) na Salaši u ředitele SD Stránského (David Vaculík) a jeho ženy Drahomíry (David Vacke).
Po prohlédnutí jejich lsti k nabídce družby hnali Slováci Valachy až k Napajedlům a Michálek Sobka rovnou do muzea. V dramatu vystoupil i jediný pravý titán bitvy Trčálek, kterého hrál Zdeněk Trčálek… S vylízanými duchovními šrámy. Bravo!


Slovácké divadlo Uherské Hradiště - Emil Lotjanu, Jindřich Janda, David Vacke: Titáni jdou do boje! Režie David Vacke, dramaturgie Jana Balašová Trčková, hudba Jevgenij Doga, pohybová spolupráce Jitka Josková, vlásenky Šárka Bellanová, Jitka Juříková, rekvizity Jitka Janečková, kostýmy Eva Prokešová, světla-zvuk Ivan Vacke. Světová premiéra 13. listopadu 2010 ve 22:22,22 hod.