Doktorka Jančářová je tváří předplatného, jeho uvedení se nedožila

Slovácké divadlo před nedávnem představilo kampaň k předplatnému 2023. Na fotografiích tentokrát nejsou herci, ale ti, bez kterých by žádné divadlo nemohlo existovat, tedy diváci.

Marie Jančářová byla Slováckému divadlu věrná 30 let

„O těch našich rádi říkáme, že jsou nejlepší na světě, a tak jsme se rozhodli poděkovat jim za tu nekonečnou přízeň právě tím, že se stanou tvářemi celé kampaně,“ říká herec a mluvčí Slováckého divadla Josef Kubáník. Jednou z divaček je i Marie Jančářová. Bohužel, uvedení kampaně se nedožila.

Manželé Jančářovi – divadlu věrní tři desetiletí

Josef a Marie Jančářovi Slovácké divadlo začali navštěvovat už v padesátých letech, věrnými premiérovými předplatiteli pak byli téměř 30 let. „Pan Jančář je významný etnograf, bývalý ředitel Slováckého muzea. Říkal nám, že v 58. roce stál u sepisování podpůrného dopisu na zachování Slováckého divadla, které se mělo rušit nebo slučovat se Zlínským. Paní Jančářová byla významnou a oblíbenou lékařkou,“ prozrazuje Monika Kalinová z marketingového oddělení divadla, která s manželským párem kvůli focení kampaně komunikovala.

A právě paní Marie Jančářová se uvedení předplatného ani kampaně bohužel nedožila, zemřela několik týdnů po fotografování. „Byl to pro nás velký šok a zvažovali jsme, jak se k té smutné události postavit. Nakonec jsme se i po souhlasu rodiny rozhodli tvář paní doktorky v kampani ponechat jako poděkování za tu nekonečnou řadu let, kdy do našeho hlediště spolu s manželem přicházela. To, že je vyobrazena s kapesníkem a s emocí dojetí, je více než symbolické,“ dodává mluvčí divadla Josef Kubáník.

Poslední setkání ve Slováckém divadle

Při focení kampaně došlo na jedno nečekaně dojemné setkání. Paní Jančářová se při něm setkala s další tváří předplatného, uherskohradišťskou lékařkou Stanislavou Hrňovou. „Paní doktorka Jančářová mě zaučovala do kožního, erudovala jsem u ní a i v dalších letech jsme se často potkávaly díky folklóru, ve kterém jsme byly obě činné. Vždycky, když jsme se setkaly, mi řekla – sedněte si vedle mě a povězte mi, co je nového. Stejné to bylo i v divadle - vyprávěla jsem jí o vnoučcích. Byla jsem moc ráda, že jsme se potkaly, za necelé dva měsíce jsem jí šla bohužel na pohřeb,“ popisuje emotivní setkání Stanislava Hrňová.

„Dnes je těžké představit si, který z titulů by v příštím roce paní doktorku Jančářovou nejvíc oslovil, ale protože měla ráda folklór, tak by určitě ocenila připravovanou hru Láska, vzdor a smrt, ve které budeme pracovat právě s prvky folklóru, ale určitě by ji potěšila i komedie napsaná speciálně pro naše herce Třináctkrát za svědka stejně jako světová klasika s detektivní zápletkou Fyzikové. U všech budeme na paní Jančářovou myslet,“ uzavírá Josef Kubáník.