30. 9. 2005
Slováckým divadlem prošli za jeho šedesátiletou historii stovky herců, výtvarníků, režisérů. Co si o něm a o současném souboru myslí ti, kteří se s herci potkávají v posledních letech?
Zdeněk Dušek, režisér:
Skomírající, lehce zatuchlá oblastní scéna se změnila v divadlo, se kterým je nutno počítat v celorepublikovém měřítku. Má progresivní dramaturgii, která respektuje diváckost muzikály, repertoárovými komediemi, pohádkami a tzv. „velkými tituly” např. Cyranem či připravovanou Maryšou, které jsou schopny naplnit sál vždy, ale k tomu nabízí české premiéry (roztomilé jsou inscenace textů Mariana Pally), i tituly odvážné jak myšlenkově tak formálně. V poslední době to byly především hry o zvířátkách - třeba „Racek” režisérky Meleshkiny-Smilkové a ta krásná Pitínského „Bystrouška”, které jsou opravdu exkluzivní a hradišťský divák má možnost setkat se doma s představeními evropské úrovně. Jan Novák, televizní režisér:
Kdysi jsem ve Slováckém divadle hostoval jako student JAMU. A z té doby si pamatuji, že jsem se tam setkal s velkou vstřícností. Jak od kolegů, tak od vedení divadla. Jestli tento duch vzájemné podpory dále funguje, potom to může být jeden z důvodů, proč lidé ve Slováckém divadle na sebe slyší a chtějí slyšet a taky tak chtějí hrát divadlo. Navíc ředitel Stránský umí přitáhnout nadějné herce z hereckých škol. J. P. Kříž, divadelní kritik:
Hradišťské Slovácké divadlo je pro mne vážným uchazečem k získání Ceny Alfréda Radoka a titul Divadlo roku 2004. A zdá se, že po premiéře dramatizace Lišky Bystroušky Rudolfa Těsnohlídka a režiséra J. A. Pitínského nejenom pro mne. J. A. Pitínský, režisér:
V Hradišti je to naprosto jedinečné. Z toho mladého souboru cítím přirozené dychtění a otevřenost. Hlavně se mají rádi, a to jde vidět na zkouškách i na představeních. Je tady vidět talent a také ta prvotní nevinná noblesa herectví, což je moc pěkné a často se s tím člověk nesetkává. Oxana Meleshkina Smilková, režisérka:
Slovácké divadlo - to je perfektní tvůrčí kolektiv. Má mimořádnou uměleckou perspektivu a s takovým souborem je radost pracovat. Za ta léta, kdy soubor sleduji, vidím velké výsledky v jeho umělecké práci a jsem ráda, že i já sama k jeho uměleckému růstu přispívám. A Uherské Hradiště? Sem se vždycky ráda vrátím. Je to milé a příjemné město s historickými památkami a dobrou aurou. Lidé jsou vstřícní, ochotní, zvědavě milují své divadlo a jsou na ně hrdí.
Skomírající, lehce zatuchlá oblastní scéna se změnila v divadlo, se kterým je nutno počítat v celorepublikovém měřítku. Má progresivní dramaturgii, která respektuje diváckost muzikály, repertoárovými komediemi, pohádkami a tzv. „velkými tituly” např. Cyranem či připravovanou Maryšou, které jsou schopny naplnit sál vždy, ale k tomu nabízí české premiéry (roztomilé jsou inscenace textů Mariana Pally), i tituly odvážné jak myšlenkově tak formálně. V poslední době to byly především hry o zvířátkách - třeba „Racek” režisérky Meleshkiny-Smilkové a ta krásná Pitínského „Bystrouška”, které jsou opravdu exkluzivní a hradišťský divák má možnost setkat se doma s představeními evropské úrovně. Jan Novák, televizní režisér:
Kdysi jsem ve Slováckém divadle hostoval jako student JAMU. A z té doby si pamatuji, že jsem se tam setkal s velkou vstřícností. Jak od kolegů, tak od vedení divadla. Jestli tento duch vzájemné podpory dále funguje, potom to může být jeden z důvodů, proč lidé ve Slováckém divadle na sebe slyší a chtějí slyšet a taky tak chtějí hrát divadlo. Navíc ředitel Stránský umí přitáhnout nadějné herce z hereckých škol. J. P. Kříž, divadelní kritik:
Hradišťské Slovácké divadlo je pro mne vážným uchazečem k získání Ceny Alfréda Radoka a titul Divadlo roku 2004. A zdá se, že po premiéře dramatizace Lišky Bystroušky Rudolfa Těsnohlídka a režiséra J. A. Pitínského nejenom pro mne. J. A. Pitínský, režisér:
V Hradišti je to naprosto jedinečné. Z toho mladého souboru cítím přirozené dychtění a otevřenost. Hlavně se mají rádi, a to jde vidět na zkouškách i na představeních. Je tady vidět talent a také ta prvotní nevinná noblesa herectví, což je moc pěkné a často se s tím člověk nesetkává. Oxana Meleshkina Smilková, režisérka:
Slovácké divadlo - to je perfektní tvůrčí kolektiv. Má mimořádnou uměleckou perspektivu a s takovým souborem je radost pracovat. Za ta léta, kdy soubor sleduji, vidím velké výsledky v jeho umělecké práci a jsem ráda, že i já sama k jeho uměleckému růstu přispívám. A Uherské Hradiště? Sem se vždycky ráda vrátím. Je to milé a příjemné město s historickými památkami a dobrou aurou. Lidé jsou vstřícní, ochotní, zvědavě milují své divadlo a jsou na ně hrdí.