„Byl jsem velmi mile překvapený tím, že všechno, co se ve hře napsané před sto lety odehrává, se odehrává i dnes,“ říká v rozhovoru.

Josefe, můžete prozradit, co to vlastně je ten tajemný Deskový starek?
Ono to žádné tajemství vlastně není. Pan Fistr, kterého hraju, je majitelem realitní kanceláře, která prodává domy a také statky, zapsané u katastrálního úřadu. Ale také je to tajné heslo, které když návštěvník kanceláře vysloví, začnou se dít velmi nečekané věci. A protože je opravdu tajné, nemohu je vyslovit a poprvé zazní až před diváky.

Říkal jste, že se úplně nevyžíváte v historických hrách, ale že tato vás příjemně překvapila aktuálností. V čem spočívá?
Byl jsem velmi mile překvapený tím, že všechno, co se ve hře napsané před sto lety odehrává, se odehrává i dnes. Obchodníci dělají všechno po to, aby jim obchody kvetly, a někdy používají i nefér metody, politkové chtějí moc a vliv a také to často docilují podpásovkami. A když se to všechno spojí, může to být velmi vtipná komedie. A to v tomto případě je. Navíc se to začne v jednu chvíli proplétat a vtipné situace jsou na světě.

V Deskovém statku hraje důležitou roli politika. Máte s ní nějaké osobní zkušenosti, popřípadě ambice?
S politikou mám bohaté zkušenosti. Jednak ji intenzivně sleduji, jednak jsem, protože se profesionálně věnuji marketingu, některým politikům pomáhal před volbami, a také mě politikové pravidelně oslovují, abych za jejich strany kandidoval. Zatím jsem vždycky odolal a nehodlám na tom v nejbližší době nic měnit.

Druhým tematickým okruhem inscenace jsou reality. Je vám toto téma něčím blízké?
Chtěl bych, aby mi to téma blízké bylo, ale zatím se mi v tom nějak nedaří. Nevlastním tedy žádné pozemky, žádné byty, ale mám v plánu pořídit si dům uprostřed Paříže a druhý někde na pobřeží Karibiku.

Fistr se zdá být prohnaným a zdatným obchodníkem nejen realitami. Jak jste jeho postavu pojal, co byste jeho prostřednictvím rád divákům sdělil?
Protože jde o komedii, a to velmi dobře a velmi vtipně napsanou, tak stačí jen divákům všechno, co autor napsal, převyprávět. Lehce, elegantně, vtipně a s noblesou. Uvidíme, jak se nám to podaří.

Je teď, pár dnů před premiérou, na vznikající inscenaci znát, že jste měli dvouměsíční pauzu?
Bylo to znát bezprostředně po návratu, když jsme si nepamatovali skoro nic kromě toho, s kým hrajeme a že to režíruje Igor Stránský. Ale stačilo pár zkoušek a zase jsme se do toho kolotoče dostali. Teď jsme už zase v plné rychlosti a těšíme se na diváky.