15. 11. 2010
V pondělí 1. listopadu 2010 nečekaně zemřel ve věku nedožitých 89 let vynikající český režisér a dlouholetý pedagog JAMU docent Miloš Hynšt. Nezapomenutelnou stopu zanechal i v historii Slováckého divadla. Za deset let své „exilové" činnosti (1971 - 1981) zde vytvořil sedmadvacet inscenací, které se vesměs všechny podílely na výrazném růstu do té doby průměrné regionální scény. Za všechny jmenujme Brechtovu Matku Kuráž či Zadržitelný vzestup Artura Uie od stejného autora, Moliérova Tartuffa, Čechovův Višňový sad, Předvečer tříkrálový akademiků ze Sieny, Ben Jonsonova Lišáka Volpone... V roce 1981 převzala Československá televize Hynštovu inscenaci Gorinova Thyla Ulenspiegela, což byl na svoji dobu čin téměř neuvěřitelný, protože doba normalizace se snažila jméno doc. Miloše Hynšta co nejvíce upozadit.
Po absolvování brněnské konzervatoře (1944) prošel nejprve jako herec a režisér několika moravskými scénami (Horácké divadlo Jihlava, Svobodné divadlo Brno, Státní divadlo Ostrava). V roce 1959 se stal uměleckým šéfem Mahenovy činohry Státního (dnes Národního) divadla v Brně. Pod jeho vedením, v týmové spolupráci s dramaturgem Bořivojem Srbou a režisérem Evženem Sokolovským se soubor Mahenovy činohry v šedesátých letech proměnil v nekonformní divadelní scénu představující jednu z odvážných vývojových linií českého divadla, inspirovanou tvorbou a poetikou Bertolta Brechta, E. F. Buriana a Friedricha Dürrenmatta.
Po nástupu „normalizace" byl Miloš Hynšt z Mahenovy činohry vypovězen a od roku 1971 nalezl azyl nejdříve ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti a poté v Divadle pracujících Gottwaldov (dnes Městské divadlo Zlín). Na obou scénách navázal na své jedinečné inscenace brněnské éry, každou premiérou přesahoval regionální vymezení.
Od roku 1960 až do normalizační čistky v roce 1970 byl Miloš Hynšt pedagogem Janáčkovy akademie múzických umění a řadu let také vedoucím jejího dramatického oddělení. Jeho zásluhou se výuka herectví a režie přiblížila trendům moderního evropského divadelnictví.
Po roce 1989 se Miloš Hynšt zaměřil především na literární a divadelně teoretickou činnost, vydal řadu publikací a skript. Stal se aktivním členem Umělecké rady JAMU a s Divadelní fakultou byl v úzkém pracovním spojení. V roce 2000 obdržel Cenu Města Brna jako uznání a poděkování za jeho umělecký přínos.
Miloš Hynšt patřil k významným osobnostem české kultury, jeho džentlmenství a zároveň nesmlouvavé profesionální i etické nároky na divadelní tvorbu ovlivnily několik generací herců a režisérů. I mnozí z těch, které vidíte dnes nebo jste vídávali na jevišti Slováckého divadla, na doc. Miloše Hynšta rádi vzpomínají a nesou si v srdcích všechny okamžiky, které s ním mohli prožít.
Po nástupu „normalizace" byl Miloš Hynšt z Mahenovy činohry vypovězen a od roku 1971 nalezl azyl nejdříve ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti a poté v Divadle pracujících Gottwaldov (dnes Městské divadlo Zlín). Na obou scénách navázal na své jedinečné inscenace brněnské éry, každou premiérou přesahoval regionální vymezení.
Od roku 1960 až do normalizační čistky v roce 1970 byl Miloš Hynšt pedagogem Janáčkovy akademie múzických umění a řadu let také vedoucím jejího dramatického oddělení. Jeho zásluhou se výuka herectví a režie přiblížila trendům moderního evropského divadelnictví.
Po roce 1989 se Miloš Hynšt zaměřil především na literární a divadelně teoretickou činnost, vydal řadu publikací a skript. Stal se aktivním členem Umělecké rady JAMU a s Divadelní fakultou byl v úzkém pracovním spojení. V roce 2000 obdržel Cenu Města Brna jako uznání a poděkování za jeho umělecký přínos.
Miloš Hynšt patřil k významným osobnostem české kultury, jeho džentlmenství a zároveň nesmlouvavé profesionální i etické nároky na divadelní tvorbu ovlivnily několik generací herců a režisérů. I mnozí z těch, které vidíte dnes nebo jste vídávali na jevišti Slováckého divadla, na doc. Miloše Hynšta rádi vzpomínají a nesou si v srdcích všechny okamžiky, které s ním mohli prožít.