Michal Zetel: "Chicago na Broadwayi je mimořádný zážitek"

Ředitel Slováckého divadla Michal Zetel se spolu s korepetitorem a držitelem letošní Ceny komediantů Josefem Fojtou vypravili na začátku března za oceán do New Yorku na muzikál Chicago. Důvodem výpravy do Ameriky byla příprava na domácí uvedení slavného muzikálového kusu, který bude mít premiéru v červnu a se souborem jej nastuduje režisérka Linda Keprtová. Jak výprava do USA dopadla, čtěte v následujícím rozhovoru.

Pane řediteli, tak jak se Vám líbilo v New Yorku? Stála návštěva a muzikál Chicago za to?

Přestože mnozí Američané tvrdí, že New York není Amerika, stojí to jednoznačně za vidění. Manhattan je neskutečná oblast. Problém je, že mezi těmi tří set a více set metrovými budovami jsou ty stometrové tak nějak obyčejné. Máte posunuté měřítko. Až v Central Parku si uvědomíte velikost tohoto město, když staleté platany a javory vypadají v tom obklíčení mrakodrapů jako truhlík se zelení v českém vnitrobloku.

A Chicago bylo pro mě prvním představením na Broadwayi vůbec, asi není potřeba říkat, že je to mimořádný zážitek.

Vím, že jste se do USA nevypravil sám, doprovázel Vás korepetitor Josef Fojta. Tak povídejte, co jste pěkného zažili a přivezli jste si něco z Ameriky?

Především tu samotnou zkušenost. Josef Fojta už v New Yorku byl a velice mi to usnadnil, než bych se zorientoval, musel bych se vracet. Zažili jsme úžasných pět dní v mimořádné shodě a já známý to misantrop bych s Josefem neváhal jet znovu. Taky jsme se mohli konečně poznat blíže, a to jinak než v pracovním vztahu. Hodiny jsme si povídali o hudbě a umění, a to uprostřed New Yorku s blikajícím Times Square za zády. To už nám nikdo nevezme.

Pro mě je Chicago jeden z úžasných muzikálových kusů, na který se v podání Slováckého divadla už moc těším. Načerpali jste inspiraci?

No hlavně jsme si uvědomili, kudy se nevydat. Existujeme ve zcela jiném kontextu. Na Broadwayi vystupují ti bezkonkurenčně nejlepší muzikáloví herci a tanečníci na světě. Při vší úctě ke kolegům z našeho divadla se bavíme o technické vybavenosti z jiného vesmíru. Jak řekl Josef přímo na představení Chicaga: „Tady zpívají a tančí i kliky u dveří.“ Je to celé založené na dovednosti interpretů a mimořádném orchestru. Žádná scéna, v podstatě uniformní kostýmy a minimum rekvizit.

My se budeme muset určitě vydat cestou výpravnějšího divadla založenou na činoherních dovednostech našich herců, kteří ještě k tomu dovedou slušně tančit, a ještě lépe zpívat.

Všechny určitě také bude zajímat, kdy vyjde obsazení a kdy se naplno rozjede zkoušení Chicaga?

Zveřejnění obsazení je otázkou dnů. Již probíhají taneční tréninky, inscenační tým pracuje na scénografii a kostýmech, Josef Fojta zkouší s kapelou. Naplno začneme zkoušet po premiéře inscenace Šimona Cabana Kocourkov-Brod, tedy zhruba 16. dubna.

Vraťme se ještě ke konkurzu, který proběhl v lednu. Jste spokojený s výsledkem a objevili jste nějaké nové talenty?

Musím říct, že účast tanečníků – pánů, byla velkým zklamáním. Ale chápu to, málokdo se věnuje na profesionální úrovni tanci a kdo ano, už má spoustu práce. Mezi dámami bylo naopak talentů nepřeberně, vlastně každá druhá účastnice by mohla inscenaci něco nabídnout, ale časové nároky na zkoušení a zejména na reprízování bylo obrovskou komplikací. Nakonec jsme ale velice spokojení a máme supersilnou sestavu individualit, které vám rozhodně nebudou splývat.

Blanka Šmejdovcová