O Ukrajině přijede vyprávět novinářka Petra Procházková

O co jde Putinovi? Kdo má na něj momentálně největší vliv? A co se teď děje v Rusku pod pokličkou mezi nejbohatšími oligarchy? I to jsou otázky, na které umí odpovědět jedna z nejrespektovanějších novinářek specializující se na Rusko Petra Procházková píšící pro Deník N.

Beseda proběhne v pondělí na Malé scéně

I přes pochopitelnou zaneprázdněnost vyhověla prosbě hradišťských divadelníků a dnes večer přijede do Hradiště na Malou scénu Slováckého divadla, aby se od 19.00 setkala s diváky, kteří chtějí vědět, co přesně se v Rusku děje.

Petra Procházková přiznává, že i když má vazby na vysoce postavené osobnosti a novináře přímo v Rusku, zahájení válečného konfliktu ji překvapilo. „Ještě den před útokem bych dala hlavu na špalek za to, že se to nestane,“ říká.

Kromě Petry Procházkové dorazí i bývalá poslankyně Kristýna Zelienková. Ta byla členkou Rady Evropy, která ji pověřila přípravou zprávy o politické krizi na Ukrajině. „O dalším mimořádném hostu se rozhodne na poslední chvíli. Intenzivně jednáme o tom, že by se k nám přes videohovor připojil i velvyslanec Ukrajiny v České republice Jevhen Perebyjnis. Zatím to díky výborným vztahům s Kristýnou Zelienkovou nevyloučil, ale pochopitelně bude záležet na momentální situaci,“ prozrazuje mluvčí Slováckého divadla Josef Kubáník a dodává, že moderátorka večera dramaturgyně Markéta Špetíková pozvala i další hosty.

Vstup na besedu Ruská válka je zdarma. Kapacita Malé scény je však omezena.

Kdo je Petra Procházková

Novinářka, válečná zpravodajka a humanitární pracovnice. Od roku 1989 psala pro Lidové noviny. V roce 1992 odjela do Moskvy a v zemích bývalého SSSR působila až do roku 2001, kdy byla z Ruska vypovězena. Během své novinářské práce podávala zprávy a svědectví o konfliktech v Osetii, Abcházii, Afghánistánu, ale i o uprchlických táborech a vypálených kurdských vesnicích v Kurdistánu. Dokázala se dostat i mezi gerilové bojovníky na Východním Timoru, v době útoku militantů pod vedením Šamila Basajeva na město Buďonnovsk a obsazení zdejší nemocnice se s několika novináři nabídla jako rukojmí místo pacientů nemocnice. Několik let se zajímala o problematiku Čečenska a v roce 1994 byla také očitým svědkem bombardování Grozného ruskou armádou. Napsala několik knih, je držitelkou mnoha cen včetně medaile Za zásluhy od prezidenta Václava Havla.