Jak k tomu došlo, že budete mít scénické čtení právě u nás?
Já jsem od doby, kdy mně vyšla první knížka Týden co týden v roce 2001 měl nejvíc besed se čtenáři a scénických čtení v Uherském Hradišti, zejména ve Slovácké búdě, kde byla vždy atmosféra plná lidí a očekávání, kde hrávali Burčáci a kde se vytvářela na dvě hodiny pospolitost, která v mém rodišti Skoronicích, ani v mém bydlišti ve Zlíně nikdy nevznikla. Hradiště je na půli cesty mezi těmito dvěma místy, Hradiště je pro mě pevnost historická i symbolická, v minulosti čelilo nájezdům z Panonské nížiny, dnes je kulturně ukotveno jako dědina ve městě, i jako město na dědině, je to slovácký Olymp. Jestliže Břeťa Rychlík pojal před třemi lety myšlenku inscenovat moji Cenu facky (kniha povídek, na jejíž motivy vznikla divadelní hra Cena facky aneb Gottwaldovy boty, pozn. red.) ve Slováckém divadle (letos byla premiéra), tak už byl jenom krůček od toho, abych na Malé scéně předvedl scénické čtení. Vrátím se na hradišťské jeviště po 32 letech, kdy jsem tam hrál s Malou scénou (jaká náhoda?) ze Zlína v inscenaci O kuruckéj vojně.

Proč název Tiše, tiše, Lev spí?
Jde o čtení z mojí knížky Trvalá bydliště, která vyšla v roce 2006 a rok poté byla v nominacích na Škvoreckého cenu. Z knížky jsem vytáhl 4 postavy a jejich dialogy a sestavil jakýsi obrázek současné vesnice, viděné sobeckýma chlapskýma očima. Jednou z postav je Jakub Lev, který by se letos dožil sta let, divadelník, folklorista, hrobař, dobrovolný hasič a průserář.

O čem scénické čtení je? Váže se nějak s Adventem?
Advent by měl být dobou zklidnění a přípravy na narození Člověka - v tomto smyslu nepůjde o adventní čtení, ale nepochybně dá divákům možnost rozjímat, což k Adventu patří.

Oslovil jste ke spoluúčasti Tomáše Šulaje a Pavla Majkuse…
S Pavlem Majkusem jsem "hrál" kdysi v dnešní Dílně Městského divadla ve Zlíně v jakémsi pokusu a rozuměli jsme si. Tomáše Šulaje jsem si vybral proto, že je domácí, ale jinak tam stejně tak mohl účinkovat třeba Martin Vrtáček nebo Zdeňa Trčálek, protože tento divadelní soubor je vyrovnaný a po herecké stránce patří k české špičce. Akorát má (ne)výhodu v tom, že v Hradišti nesídlí televize či film. No a tím čtvrtým je můj syn ne proto, že je syn, ale proto, že má za sebou JAMU, role v Pitínského či Františákových inscenacích, ale hlavně prožitky se Skoronic, pokud jde o jízdy králů, hody a fašanky. Navíc už v tomto čtení účinkoval.

Má scénické čtení hudební doprovod?
Ne, ale stejně tak by mít mohlo. Nicméně bude tam "zpěv" a víno.

Jak dlouho trvá?
Představení trvá tak dlouho, jak si bude přát divák. My jsme pružní a jak říkal jeden starý zlínský pábitel: protože jsme ohromně mrštní a zkušení ve světě.

Bude spojeno s autogramiádou, besedou?
Pokud by byl zájem, mohu podepsat moje dvě poslední knížky - Cena facky (2009) a Stroj se (ne)zadrhl, případně Majkus a Šulaj mohou podepsat program k inscenaci Cena facky aneb Gottwaldovy boty. Čtení by mělo být v podstatě besedou, protože chvílemi zatáhnu diváky do děje minimálně tím, že jim z koštýře zavdám skoronického vína. A jistěže po skončení chvíli zůstaneme a můžeme pobesedovat, když se diváci optají.

Scénické čtení Tiše, tiše, Lev spí bude u nás v neděli mít premiéru nebo bylo už někde uvedeno? Ve stejné podobě jako u nás?
V tomto složení a v Hradišti je to premiéra. Nicméně čteme a hrajeme to asi osm let s mými bývalými spoluherci ze zlínské Malé scény Honzou Imrýškem, Zdeňkem Kunderou a Zdeňkem Julinou, nejlepším Donkichotem, jakého jsem na jevišti viděl. Tady divadlo vyhotovilo plakát a je vtipný - připsali tam slogan Přeskočilo nám, jako kdyby obsah čtení ten tvůrce plakátu znal. I v tomto směru je Slovácké divadlo nabité invencí a dobrými nápady.

Děkujeme za poctu i odpovědi.