Peklo v hotelu Westminster – recenze

Také komedii Peklo v hotelu Westminster, kterou máme na programu dnes večer, viděl recenzent J. P. Kříž. Málokdo stihne vidět téměř každou inscenaci téměř každého divadla v České republice. On ano. Mapuje tak divadelní dění ve všech koutech naší země. To na vysvětlenou, že uveřejňujeme až na výjimky pouze texty označené jeho zkratkou JPK. Jiné o nás totiž (opět – až na výjimky) nevznikají. Je to škoda. Každé divadlo potřebuje zpětnou vazbu (kromě divácké i tu odbornou), nejlépe z pohledu více osob a z nejrůznějších úhlů. Dnes tedy recenze J. P. Kříže k naší komedii Peklo v hotelu Westminster…


Jak se politika může proměnit v peklo


Za mistra současné světové frašky bývá považován Ray Cooney. Za frekventanta frašek na české a moravské scéně považujme režiséra Roberta Bellana. Znovu se pokusil připomenout ten fakt Cooneyho Peklem v hotelu Westminster v hradišťském Slováckém divadle.
Obě konstatování hned zpochybním. Na stejné scéně překonal možná všechny hry svého otce synek Michael Conney Nájemníky, které tady loni nastudoval Zdeněk Dušek. Ten se za krále frašky rozhodně ani sám nepovažuje, zato je mistrem improvizačního myšlení. Plesk.


Makat a makat


Bellana ale rád beru na milost. Jeho dokonalá parodie na Rychlé šípy - nejlepší je taková, kterou lidi berou nakonec smrtelně vážně - se v Uherském Hradišti hraje už čtrnáct let, a 1 + 2 = 6 právě zpochybněného Michaelova otce Cooneyho „jen“ sedm. Také Blbec k večeři, Výstřely na Broadwayi, Vraždičky a Tenor na roztrhání sklidili úspěch.
Na Slovácku jen o Gogolových Hráčích Roberta Bellana lépe pomlčet, neboť i mistr tesař se někdy utne. O Peklu v hotelu Westminster se to naštěstí říkat nebude muset.
Pravda, je téměř tříhodinové, a to je na jednu frašku skoro moc, chtěl jsem aspoň jednou něco o hlavu otlouci také jedné z nejlepších českých dramaturgyní, Ivě Šulajové. Jenomže on ten Rayův text je taková do sebe zapadající chytristika, že ať vyhodíte kteroukoli situaci, bude vám chybět návaznost, souvislost, smysl nebo pointa.
Nakonec to vezmete, jak to leží a běží, protože o co v komedii kráčí? O pobavení. A tak vám unavené manželství ctihodného poslance Richarda Willeye (Pavel Hromádka) a jeho ženy Pamely (Irena Vacková) i jejich usilovné hledání zapomnění v jiných náručích jen bude připomínat stejně unavené vztahy ještě ctihodnějších poslanců českých. To jenom ti, co opravdu makají, mívají u nás čtyři děti.


Figurky z Inferna


Stejně tak se světem politiků identické jsou další postavy Cooneyho a Bellanovy komedie: lovkyně nevěr, poslankyně Lily Chettertonová (Monika Horká), skandály naopak přitahující Jean De Vries, členka sekretariátu samotné premiérky, určitě dře jak kůň (Anna Pospíchalová nebo Andrea Nakládalová), o napravení nenapravitelného se snaživě starající Willeyho tajemník George Pigden (Josef Kubáník).
Hotelové peklo dotvářejí pořádku dbalý Ředitel (Kamil Pulec), Recepční - ta jediná se ze hry předčasně vytrácí, asi měla po službě (Jaroslava Tihelková), španělská pokojská Maria (Alžběta Kynclová) - a nejsympatičtější výkon večera, bezprostřední popleta a patlal Číšník-Číňan David Macháček. David Vaculík už by si konečně zasloužil větší roli než je podváděný manžel Gene De Vries. Jinak opravdu fraška se všemi zákonitostmi. Budiž světlo.


Slovácké divadlo Uherské Hradiště - Roy Cooney: Peklo v hotelu Westminster. Překlad Břetislav Hodek. Režie Robert Bellan, dramaturgie Iva Šulajová, scéna Jaroslav Bönisch, kostýmy Šárka Bellanová. Premiéra 29. března 2014.