Režisér Jesuse Dodo Gombár: „Nominace na Thálie jsou potěšující nadstavbou“

Divadelní událost roku, rockovou operu Jesus Christ Superstar, režíroval ve Slováckém divadle Dodo Gombár. Byla to jeho druhá spolupráce s uherskohradišťskou scénou a hned se setkala s obrovským úspěchem u odborníků i diváků. Mimo jiné se tři umělci z jím režírované inscenace dočkali nominace na Ceny Thálie.

Dodo Gombár při zkoušení slováckého Jesuse

Pane Gombáre, s jakými pocity se potýká režisér, který stvořil inscenaci, ve které následně účinkují tři herci nominovaní na Cenu Thálie? 

Je to potěšující a radostné, i když osobně to nijak zvlášť nepřeceňuji. Je samozřejmě přirozené, že takovýto druh ohlasu nebo řekneme třeba úspěchu, obrací novou pozornost k celé inscenaci, co je pro ni jako celek jen dobře. 

Je to i pro vás zadostiučinění za inscenaci, která se v náročných podmínkách rodila více než rok?

Nemluvil bych o zadostiučinění, tím je spíš to, že inscenace, která se rodila v tak náročných podmínkách komunikuje na silné emocionální úrovni, její nevtíravý a v něčem třeba náročný jazyk je pro publikum srozumitelný, což se nám potvrzuje na jednotlivých reprízách. Nominace na Thálie jsou pro mne osobně potěšující nadstavbou, pozornost odborné a poučené veřejnosti je pro všechny, kdo za inscenací stojí zprávou, že naše snažení bylo napřímeno inspirativním směrem. 

Vy nejlépe víte, jakou cestu Tom Šulaj a Tom David ve svých rolích ušli. Co jste na jejich pojetí Ježíše a Jidáše oceňoval nejvíc?

Jejich obrovskou pracovitost a vytrvalost, pokoru. Potřebu neustále růst, nespokojit se v žádném bodě, do kterého oba přišli. Ušli nádherný kus cesty, nechali se tak strhujícím dílem vyzvat i k poznání samých sebe, přetěžké úkoly je oba posunuli dál a hloub.

Kristýna Daňhelová je nominovaná za Janu Eyrovou ve svém domovském divadle a k týmu JCHS se připojila později. Splnila vaši představu Máří Magdalény, jakou jste si představoval?

Mne na Kristýnině Máří baví její jakási autorita, pevnost a zároveň skrytá bolest. Nezvyknu si malovat dopředu nějakou představu, cítím ji snad jen v obrysech. Podoba postavy vzniká vždycky v dialogu s hercem, s týmem, rodí se v důvěře ale i v pochybnostech. Myslím, že jsme se s Kristýnou v tomto dialogu potkali a vzájemně cítili.

Je jistě zbytečné se ptát, zda byste Tomovi Šulajovi a Kristýně Daňhelové zisk Thálie přál... Budete sledovat vyhlášení cen 8. října u televize?

Ano, přál bych jim ocenění ze srdce. Ale i bez něj je oba budu mít stejně rád. Uvidím jestli mi dovolí sledovat přenos čas a povinnosti, když jen trochu ano, tak budu s napětím oběma držet palce. Ale to budu vlastně i tak.