20. 2. 2004
Slečna Julie - tak se jmenuje nejnovější inscenace, která bude mít v sobotu 15. března premiéru ve Slováckém divadle. Kromě neobyčejně silného příběhu může diváky přitahovat také zajímavé herecké obsazení. Slečna Julie je totiž unikátní příležitostí pro trojici herců. Režisér Ladislav Pešek si ke spolupráci pozval Jitku Joskovou, Jaroslavu Tihelkovou a Martina Vrtáčka. Otázky tedy mířili ke všem třem hlavním aktérům divadelní novinky.
Premiéra je za dveřmi. Jak to prožíváte?
JT: Měla bych?
MV: Blbě! To jsou vždycky okamžiky, kdy bych nejraději vrátil hereckou smlouvu.
JJ: Jako každou premiéru! Mám pocit, že nic neumím, nic si nepamatuji a v
noci strašné sny o tom že se to nepodaří.
Hra je o složitých mileneckých peripetiích. Co byste byli vy sami ochotni obětovat lásce?
JT: Sebe! A to je dost velká oběť, ale spíš partnerova!
MV: Té pravé lásce opravdu všechno. Když miluji, tak se vším všudy!
JJ: Lásce obětuji přesně tolik, kolik toho láska potřebuje.
Jaké máte osobní zkušenosti s mileneckými trojúhelníky?
JT: Žádné! když - možná, že v něm žiju a ani o to nevím.Nepátrám.
MV: V milostném trojúhelníku jsem žil. Bohužel! nebo bohudík? Na jedné straně to považuji za nejmučivější období svého života, na straně druhé jsem ale prožíval tu nejintenzivnější zamilovanost, jaká mě kdy potkala.
JJ: Žádné.
Co byste ve vztahu nikdy nedovolili?
JT: Nikdy neříkej nikdy, takže nevím.
MV: Abych si ještě někdy milostný trojúhelník zopakoval.
JJ: Říká se: "Nikdy neříkej nikdy", takže lepší otázka by byla, co
byste ve vztahu klidně dovolili.
Být na jevišti jenom ve trojici není obvyklé. Je to spíše výhoda nebo naopak?
JT: Záleží na hře a na roli.
MV: Je to velká výhoda při zkoušení. Při samotném hraní si ale musíme dávat pozor, abychom diváka ani na okamžik nenudili.
JJ: Já jsem ještě neměla možnost pracovat ve třech, tak to beru jako
dobrou zkušenost.Ale ať počítám, jak počítám, my tam nejsme jenom
tři...!
Chtěli byste být aspoň na okamžik postavou kterou hrajete?
JT: Ano. Zadarmo bych se najedla, napila a ještě dostala zaplaceno.
MV: Ne, ale je nádherné, že jí mohu být alespoň na jevišti.
JJ: Asi ne, můj soukromý život mně připadá zajímavější.
Kdybyste byli na místě vašich postav, co byste udělali jinak?
JT: našla bych si lepšího chlapa.
MV: Asi by toho bylo hodně, ale pan Strindberg to napsal tak, jak to napsal. A já se vždy snažím ctít autora i režiséra. Snažím se žít, abych se do podobných situací nikdy nedostal. Ale taky o mně nikdy nikdo nenapíše divadelní hru.
JJ: Určitě bych neprozradila svoje tajemství...
Na co se právě těšíte?
JT: Na večeři.
MV: Až půjdu po premiéře do divadelního klubu. To zas bude ráno!
JJ: Na dovolenou.
březen 2003