„Tréma nám nesmí přistřihnout křídla,“ ví Pavlína Hejcmanová

Roli prostřední sestry Máši v inscenaci Tři sestry svěřil Michal Zetel Pavlíně Hejcmanové. I když se u divadla pohybuje mnoho let, netradiční způsob zkoušení byl pro ni novinkou.

Pavlína Hejcmanová si nejistotu na jevišti užívá

„Podobnou práci jsem opravdu nikdy nezažila. Ani jsem si nemyslela, že je něco takového možné, obzvlášť u hry, jako jsou Tři sestry. Ze začátku jsme vůbec netušili, co budeme dělat, jak to celé pojmeme, co z toho bude? Teď už jsme spíš napjatí, jak to naše jedinečné snažení přijmou diváci,“ říká Pavlína.

Improvizaci na jevišti si ale užívá. „Tu nejistotu mám vlastně moc ráda. I když se něco pokazí v běžném představení, baví mě, když to vezmeme do hry. Někdy to výborně zafunguje, a to jsou pak skvělé a zajímavé okamžiky,“ říká, přesto ale považuje práci na Třech sestrách za velmi náročnou. „Ve hře mám milenecký vztah s postavou, kterou hraje František Maňák. Za běžné situace víte, kdy si máte dát pusu, co kdy říct, kdy se obejmout. Tady ne, tady ten vztah opravdu musí vznikat až na jevišti před diváky. Je to zkrátka napínavé a zajímavé.“

I když se spolu s kolegy pouští na neprobádané území, nervózní není. „Samozřejmě že tréma před premiérou přijde. Ale doufám, že nebude až taková, aby nás svázala, to by nám mohlo přistřihnout křídla. Potřebujeme být úplně svobodní,“ dodává Pavlína Hejcmanová.

Jitka Hlaváčová poznala své kolegy úplně jinak

Nejstarší sestru Olgu bude hrát Jitka Hlaváčová. Přiznává, že patří mezi herečky, které mají na jevišti rády jistotu a pevné body, a proto je pro ni bylo zkoušení Tří sester obrovskou výzvou.

„Strašně jsem se toho bála, ale řekla jsem si, že jsme všichni na jedné lodi, a dohodli jsme se, že do toho jdeme naplno. Teď už mě to nesmírně baví,“ říká Jitka, která se před rokem dočkala nejužší nominace na prestižní Cenu Thálie v dramatu Její pastorkyňa. I to režíroval Michal Zetel.

„Moc si cením toho, že díky tomuto způsobu zkoušení vidím své kolegy najednou jinak. Při běžném vzniku inscenace otevíráme své obvyklé herecké šuplíky, ale tady musíme opravdu vykročit ze své komfortní zóny a sáhnout úplně jinam, než jsme zvyklí. Stmeluje nás to a spojujeme se. Moc bych si přála, aby nás i diváci najednou viděli jinak,“ dodává Jitka Hlaváčová.