Tři otázky pro režiséra Pohřešovaných Petra Mašku

Menší část hereckého souboru Slováckého divadla ve složení Irena Vacková, Klára Vojtková, Jitka Josková, Tomáš Šulaj a Štěpán Goiš bude mít premiéru na jevišti Malé scény o den dříve než ostatní jejich kolegové na jevišti velkém v hlavní budově. Jedni v pátek, druzí v sobotu. Zmíněná pětice v pátek poprvé zahraje baladicky laděnou detektivku africké autorky Rezy de Wet s názvem Pohřešované. Děj vystihl režisér inscenace Petr Maška takto: „Jde o příběh jedné zimní  noci, v němž se ztrácejí mladé dívky, otcové od rodin zalezlí na půdě skučí strachy, opuštěné matky si troufají doufat, ba toužit, mouchy masařky se mění ve světlušky a ušlí cirkusáci baví publikum dvouhlavými skřety. Matka s dcerou družně šijí pytle na kravskou mrvu a s obavami hledí do noci, v níž se každoročně ztratí dívka sotva dospělá. V tom čase naplňující se hrozby přibude do jejich domácnosti podivínská sousedka a slepý detektiv pověřený vyšetřováním případu zmizelých dívek. Vůkolem voní hnůj a růže, na dvorku štěká pes a zburcovaná vesnice hledá s pochodněmi...koho? Snad ztracený klid,“ Dnes Tři otázky pro Petra Mašku

Spojení termínů baladická detektivka vyvolává kýžené napětí. Budeme se u Pohřešovaných více bát, a nebo smát?
Pohřešované jsou hrou žánrově velkoryse rozpaženou, ve své náruči spojují prvky psychologického dramatu, detektivky i balady. Myslím, že i místo pro smích se v nich najde, ale pro smích tenký, jakoby škrcený strunou od piána.

Jak se vám daří příběh africké provenience přetavit pro českého potažmo slováckého diváka?
Reza de Wet je autorkou mimořádně poučenou evropskou, zejména saskou a ruskou dramatikou, v tomto smyslu je i dramaturgicky přístupnou. Těch několik málo časoprostorových souřadnic, jež text obsahuje, nebylo pro naši interpretaci určujících. Hra nás zajímala především jako studie odůvodněných i patologických strachů, jimiž se obklopují lidé všude na světě.

A jak se vám pracuje s „intimní“ pěticí herců v komorním prostoru Malé scény?
Každá divadelní práce je závazek. Režisér se musí činit, aby šest týdnů spolupráce nebylo pro herce zmarněným časem. Tak se činím. V naší intimní pětici si tykáme jen neobratně. Je to milé. Pro Pohřešované je požehnáním, že se k práci na nich sešla právě tahle sestava. Každý z nich je herec, který si zaslouží jen ty nejnáročnější úkoly.