Vánoční zvyky herců Slováckého divadla: ultratradice i kapr s knedlíkem

Vánoční zvyklosti v domácnostech herců Slováckého divadla se většinou drží tradice a klasiky. Najdou se mezi nimi ale i zvláštnosti.

Vackovi si dopřávají netradiční štědrovečerní pokrm

Anketa: Máte nějaké speciální vánoční zvyky?

Tereza Novotná: „Rodinné jsou ty klasiky: vánočka, šupinky, nevstávání od svátečního stolu, časem si hodí naše holky bačkorou. Osobní zvyk mám taky klasický, každý rok píšu Ježíškovi o knížku.“

František Maňák: „Jeden zvyk máme. Chodíme vždy před večeří na krátkou procházku. Dlouhou dobu jsme to dělali kvůli bratrovi, aby měl Ježíšek čas vše nachystat, ale chodíme tak i teď, když už je bratr dospělý. Je fajn se před tou večeří pěkně protáhnout.“

Klára Vojtková: „Nic speciálního, vše ultraklasické: vánoční mše, rybí polévka, kapr, salát, koledy, cukroví, štědrovečerní nadílka, pohádky...“

David Vacke: „Až na jednu rodinnou tradici nejde o nic překvapivého. A tak uvedu jen tu jednu zvláštnost, která je pro mě se Štědrým dnem spojena odjakživa a kterou nyní dodržujeme i s manželkou Irenkou a dcerou Veronikou – kapr, případně pstruh na másle s domácím houskovým knedlíkem.“

Josef Kubáník: „S časem se zvyky mění. Když jsem byl malý, dodržovali jsme půst, teď to máme naopak. Dopoledne se sejdeme všichni u jednoho stolu a na velké prkénko si nakrájíme dobroty od sýrů přes klobásky až po olivy a povídáme si. Děti už několikrát řekly, že to je na celém tom vánočním dni těší, samozřejmě kromě dárků, nejvíc. Já si vždycky najdu chvíli, kdy popřeju k svátku všem Adamům a Evám, protože mám pocit, že jsou trochu opomíjení. A pak se taky na chvíli někam ztratím, kde jsem jen já a se mnou ti, se kterými už být nemůžu.“