Vladimír Doskočil: začínám šetřit s časem

Vladimír Doskočil patří k bardům hereckého souboru Slováckého divadla. Stačí vzpomenout na slavného Šumaře na svatbě, Bratry Karamazovy nebo na komedii Na tý louce zelený. Za roli hajného Štětovce získal cenu za nejlepší mužský herecký výkon na Festivalu smíchu. Od konce ledna hraje další velkou roli, tentokrát v komedii Tcháni aneb jak neprovdat dceru.
Diváci si vás pamatují ve výtečně ztvárněné roli otce Karamazova, nyní hrajete pana Bosche v komedii Tcháni aneb Jak neprovdat dceru. Který žánr je vám bližší? Na tuto otázku nemám jednoznačnou odpověď. Ale mohu s určitostí konstatovat, že se cítím na jevišti mnohem lépe bez drátové techniky (nalepený mikroport). Zkrátka, když na jevišti voní spíše šminka místo drátu. Ale jinak se rád popasuju s každou rolí i s písničkou. Jaký typ režiséra vám při práci nejvíc vyhovuje? Takový režisér, který ví, co chce a umí to sdělit. Takový, který prosadí, aby herec věděl o svém obsazení s předstihem, aby se mohl řádně a v klidu připravit. A potom aby uměl navodit atmosféru spolupráce a nepovažoval herce za loutku. Režisér Stránský v novince Tcháni vytvořil kapelu složenou s herců. Prozradíte, jak vám to s kolegy ladí? Víte, to ať posoudí samozřejmě druzí, ale jinak jsou to bezvadní kolegové i muzikanti. Byly to mnohdy napjaté chvíle a přesto oni mně vždycky „ladili“. Co říkáte na písničky z dílny Daniela Fikejze a Michala Stránského? Určitě se mi líbí. Jsou různorodé, nápadité a je jich hodně. Kromě divadla se věnujete dalším aktivitám. Dovolíte nám nahlédnout do vašeho diáře? Uvědomuji si čím dál víc, že čas nemilosrdně letí a nedá se zastavit. Proto, mám-li být upřímný, začínám s ním víc šetřit. Nevyhýbám se i práci mimo divadlo, ale s rozmyslem. Miluji chvilky na Smraďavce se svou vnučkou Athinkou, těším se na tenis a každé ráno poděkuji, že ještě jsem. Co vás čeká v nejbližší době? Ohromné štěstí – stanu se podruhé dědečkem.