13. 6. 2018
Když jsem vyrazila minulý týden na zkoušku Rodiny Tótů a na lavičce před divadlem se potkala se Zdeňkem Trčálkem, jeho zděšený výraz napověděl vše – otázky, které jsem mu poslala, zasklil. Nicméně jako profesionál a kamarád, rychle usedl k počítači, a to i přesto, že byl zrovna v plném zápřahu zkoušení a večer jej ještě čekalo představení. V následujícím rozhovoru prozradil, jak probíhá příprava sarkastické tragikomedie maďarského dramatika Istvána Örkénye v režii Igora Stránského, ve které si Zdeněk Trčálek zahraje postavu Majora, kterou kdysi před lety ztvárnil v pražském Divadle Bez zábradlí Oldřich Kaiser. Premiéra se uskuteční už tuto sobotu 16. června.
Zdeňku, blíží se premiéra Rodiny Tótů v režii Igora Stránského, kde hraješ postavu Majora. Prozraď mi o něm víc, jaký je?
Ten Major je vlastně takový vyšinutý magor. Dokonalý zelený mozek, despotický manipulátor, který nesnese, aby někdo kolem něj si vůbec dovolil přemýšlet. Nesnáší nicnedělání, všichni musí vytvářet nějakou činnost, ať už jakkoli pitomou, ale hlavně u toho nesmí přemýšlet. Dokonale tím manipuluje a terorizuje rodinu Tótů, u kterých je na ozdravném pobytu a léčí si pošramocenou nervovou soustavu z fronty. Někdy je až nebezpečný, ale všechno, co dělá, myslí vlastně dobře. Je to však absurdní komedie pod pláštěm grotesky, tak by to měla být pro diváka prča.
Jak tentokrát probíhalo zkoušení a užil sis ho, nebo už jsi rád, že budou prázdniny?
Ale jó, já si to užil a užívám. Hlavně tuto fázi, asi deset dní do premiéry, to je maso, něco se daří, něco vůbec, nervičky tečou, skvělý adrenalin. My máme v divadle za sebou celkem náročnou sezónu a v červnu už mi ta hlava fakt nebere. Jako já bych chtěl, ale můj mozek už chce chodit po horách a sbírat borůvky. Takže ty prázdniny už fakt potřebuju.
Setkáváš se znovu s režisérem Igorem Stránským. Jak se ti s ním pracuje?
Skvěle, jako vždy. Jako režisér mi dává na jevišti celkem volnost, a to mi u tohoto typu komedií vyhovuje.
Dokázal bys popsat, co je pro tebe jako pro herce při zkoušení a herecké práci důležité? Jsou to kolegové, osoba režiséra, samotný text…?
Rozhodně kolegové. Martin Vrtáček, Irča Vacková, Terka Hrabalová, Monika Horká, David Vacke, to jsou herci, kteří si sami ze sebe umí dělat legraci, a to mě na tomto baví.
Co se týče vytváření charakteru postavy, co ti nejvíc pomáhá a máš už za ta dlouhá léta, co se věnuješ herectví, nějaké osvědčené postupy?
Těžká otázka. Tak jak na ni... naučím se text a pak to zahraju... asi tak.
Jak jsem už zmínila, pomalu se blíží prázdniny, už víš, jak budeš letos odpočívat?
Jak už jsem říkal – s manželkou a dcerami vyrazíme na hory, na borůvky, na hřiby, na Valachy za babičkou a budeme prostě aktivně odpočívat.
Díky za rozhovor!
Blanka Šmejdovcová