Ze zákulisí

Diváci mají pohled pod pokličku divadla rádia divadelníci jim tu a tam exkurzi do divadelních šaten a jejich okolí rádi zprostředkují. Tady je jedno z malých nahlédnutí do předprázdninového Slováckého divadla.
Do Slováckého divadla se vrátil postrach všech českých divadelníků jménem Oxana Smilková. Svérázná režisérka nastuduje u nás doposud neuvedenou verzi Lermontovovy Maškarády. Deník jednoho z obsazených herců prozradil například toto: „Středa: Měli jsme být ve studiu, ale bylo obsazeno. Oxana říká, že je to bordel. Přikyvujeme. Jakmile cítí soudržnost, navrhuje nám, abychom zkoušeli mimořádně i v sobotu. Souhlasí Martin a Jirka. Ti jediní s ní ještě nedělali a nevědí, že už se chytli a budou zkoušet pořád. K samotné dnešní práci: běhali jsme tři hodiny jako lovci a zvěř a volali jsme „račte”. Pak jsme hodinu přepisovali text. Oxana byla spokojená, říkala nám ´maladci´. Martinovi a Jirkovi to evidentně stačilo, já jsem navrhl, ať nám k pochvale příště koupí ještě flašku koňaku.” Všechny při životě udržuje víra, že Maškaráda bude stejně úspěšná jako předchozí Smilkové režie Čechovova Racka. Stále větší a větší popularitě se ve Slováckém divadle těší Bowlingová liga, kterou organizuje představitel Mirka Dušína David Vacke. Zlí jazykové tvrdí, že turnaj pořádá už několik let proto, že ve zmiňovaném sportu vyniká ze všech nejvíce. Vacke to popírá a jako důkaz uvádí letošní průběžné výsledky. Zatím je šestý. V hradišťském divadle se plánují hned tři svatby. Petr má rád Yvonu, Zdeněk Marcelu a Anička Jirku. První sňatek proběhne na konci června, další dva v srpnu. Zcela jistě jim bude předcházet i tradiční slovácká ´svíca´, což je loučení se svobodou a s kamarády. Její největší kouzlo nespočívá v neomezené konzumaci čehokoliv, ale v možnosti přijít i bez pozvání. Tímto zveřejněním všichni věří, že se 5. srpna sjedou do Uherského Hradiště ´kamarádi´ z celého kraje. Uherskohradišťští divadelníci byli přijati starostou města Liborem Karáskem, který jim poděkoval za příkladnou reprezentaci města i celého zlínského kraje. Po přípitku a zápisu do pamětní knihy obdržel každý z přítomných balíček tvořený nejrůznějšími propagačními materiály města. Ani v jednom nebylo Slovácké divadlo vzpomenuto.