„Je to velmi smutné, protože živá kultura je nenahraditelná. Zaznamenal jsem různé projekty, které na to reagovaly, například režisér Viktor Tauš nechal hrát své představení venku, když to ještě bylo možné. Byla by to jedna možnost, ale přece jen, bylo by kruté, kdyby divadla nemohla dlouhodobě hrát,“ říká představitel Taťky z komedie 1+2=6 (Jeden a dvě je šest).

A dodává, že dopady současné situace nevnímá jen z pohledu kultury.

„My jsme jako děti taky měli tři týdny uhelných prázdnin, ale vnuk nebyl od března do září ve škole, to je velmi dlouhá doba. Protože moje dcera je sálová sestra a taky to v nemocnici neměla snadné, vnuci jarní karanténu trávili s námi na Smraďavce. Snažili jsme se jim věnovat, ale slyšeli jsme od přátel – ten je pozitivní, ten taky, tak jsme vše vnímali v určité nervozitě a obavách,“ uzavírá Vladimír Doskočil s tím, že i když v tuto chvíli nevypadá situace růžově, věří a těší se, že se brzy opět setká s diváky.