Pokrevní bratři, recenze - J. P. Kříž

Když řádí bratři a polétavé spermie

Jiří P Kříž

Koncem roku nasadili ve Slováckém divadle po patnácti letech znovu světoznámý muzikál Pokrevní bratři Willyho Russella. Zůstal stejný režisér Radek Balaš, ale také představitelé Mickeyho, Eddieho a Sammyho - Tomáš Šulaj, David Vaculík a Zdeněk Trčálek.

Přesto se v Hradišti Bratři ocitli jako z nouze ctnost. Vysvětlím: Ředitelské střídání dopadlo noblesněji a důstojněji než třeba v Hradci Králové. Igoru Stránskému dali metál, poděkovali mu a Michal Zetel se ujal práce v klidu. Jen Buranteatr v Brně se bez něho trochu ztrácí.

Okolo Hradišťa

A přece se vloudil problém. Otěhotněly totiž všechny herečky. Šeptanda tvrdí, že v tom má prsty emeritní principál. V polovině dubna oslaví sice sedmdesátku, ovšem v plné síle. A teď v novém roce aby před odpovědností penzista utíkal lyžovat až do savojského Bonnevalu.

Nápadné je, že všechny samodruhé měly hrát v docela jiném kousku - v Kaderově, Ebbově a Fossově Chicagu. Jenomže v povětří polétavých spermií Balašovi nezbylo než nasadit muzikál s úspornějším fraucimórem. A to ještě tamtamy prozradily, že Anna Pospíchalová, která hraje kamarádku Lindu, je už od Dušiček taky neposkvrněně počatá. Že by už i Zetel?!

Ale vážně: Pokrevní bratři se do Slováckého divadla vrátili právem. Oni i v Británii měli v roce 1983 premiéru nadvakrát. V Liverpoolu, kde se Russell prosadil už s muzikálem o Beatles, a ve West Endu. Slávu získali na Broadvayi, odkud se rozletěli do světa. Jen v Česku je po pardubické premiéře uváděli už v sedmi divadlech. V Hradišti poprvé v roce 2001.

Ono se to dílko výrazně odlišuje od pozlátkového světa hudebního divadla. Tématem, tragickým vyzněním, a dokonce aktuálností. Nemusíme sice dneska už naštěstí psát o třídních rozdílech, ale dobře víme, že nůžky mezi bohatými a chudými se nezavírají.

Voděnka teče

Mezi činoherními soubory, které si na muzikály troufají, nemá Slovácké divadlo konkurenci. Snad jen v sousedním Zlíně. Je také na Slovácku, i když na samém konci. A Valašsko, které kousek za ním začíná, je na tom s hudebností stejně dobře. Hrají se v těch divadlech totiž opravdu muzikály - s kapelami, ne písničkály jako skoro všude jinde - jen s reprodukcí.

Hlavní akvizicí Pokrevních bratrů v Hradišti je Yvetta Blanarovičová - maminka bratrů, paní Johnstonová. Její výkon je mistrovsky profesionální, spolehlivý, citově naléhavý, přesvědčivý. Ale s prostředím sehraného slováckého kolektivu maličko nekompatibilní. Přesto se všichni u Moravy na svatých slovanských místech modlí, aby neotěhotněla taky.

Slovácké divadlo Uherské Hradiště - Willy Russell: Pokrevní bratři. Libreto, hudba, texty písní Willy Russell, překlad Martin Fahrner. Režie a choreografická koncepce hudebních čísel Radek Balaš, dramaturgie Iva Šulajová, scéna Jaroslav Milfajt, kostýmy Jolana Schofield Izbická, choreografie Qaša (Leona Kvasnicová), light design Ivan Vacke, premiéry 14. a 16. listopadu, psáno z reprízy 10. prosince 2015.

Hodnocení 85%