Dobře placená procházka

Jiří Suchý, Jiří Šlitr

Dílům Suchého a Šlitra a semaforské poetice se, jak se zdá, na slováckém jevišti líbí. Líbí se i ony nám, a tak bychom rádi našim divákům představili další žánrovou "retronovinku" - jazzovou operu Dobře placená procházka. Tvůrci dílo označují též buffopera a je tedy jasné, že na děj i operní žánr sám bude nahlíženo opět z patřičně humorného, a přitom poezie ne prostého, nadhledu. Ústřední melodií je milostná píseň "Jsi ta nejkrásnější krajina, co znám", variovaná od lyricky vážné, až k ironicky parodující a satirické poloze; a v ní také nalezneme klíč k názvu díla. Komorní, groteskně moralitní příběh pojednává o manželích v rozvodu, kterým situaci "zkomplikuje" po tetičce zděděný milión, určený však jejich zatím nepočatému dítěti. Manželé Uli a Vanilka se v naději na velké bohatství začnou usmiřovat, o Vanilku však náhle usiluje i jejich rozvodový advokát. Vanilka se snaží oběma uniknout a situaci rafinovaně vyřešit skrze náruč poněkud nesmělého a nakonec i mystického Listonoše. Do toho náhle vstupuje do dveří živá Teta z Liverpoolu... Premiéra v Semaforu se uskutečnila 15. června 1965 v režii Jána Roháče, o rok později byla natočena její televizní verze v režii Miloše Formana. Ve Slováckém divadle "Procházku" nastuduje vyznavač, žák, spolupracovník a přítel Jiřího Suchého Radek Balaš. Chybět nebude opět ani živá kapela, o jejíž přínos bychom vás rádi obohatili i v připravovaných projektech dalších sezón.

cs → en
grotesquely
příslovce: grotesquely
ano

Inscenace