Recenze na 39 stupňů: Příběh v zběsilém tempu Šavlového tance

Slovácké divadlo ani nedýchá při napínavých dobrodružstvích anglického vlastence

Kde se režisérka Věra Herajtová objeví, tam za ní dobrý kousek zůstane. Znovu o tom podává svědectví její špiónská inscenace 39 stupňů podle Johna Buchana a Alfreda Hitchcocka v adaptaci Patricka Barlowa ve Slováckém divadle. Rozuměla si s diváky ve Zlíně i v Chebu. Dobrodružnými střety statečného Angličana s německými vyzvědači si jméno určitě získá i v Hradišti. Její Angličan nese jméno Richard Hannay, a je prokazatelným otcem 007 Jamese Bonda.

Recenzi J. P. Kříže uveřejnil deník Právo.

Hrají tresku i ovečku

39 stupňů mělo českou premiéru v Dejvicích. Na Slovácku – věřte nebo ne – jsou ale ještě lepší. Nejenom proto, že materiálu ze šestákových rodokapsů a komiksů je v nich na počet – měřeno těmi stupni - nejméně dvojnásob.
Už v tom krásně dvojsmyslném českém názvu! V chudobných jazycích britského souostroví „steps“ jsou jen primitivní schody. Bez fantazie. U nás ale s pomocí pana Celsia mohou představovat poměrně vysokou horečku.
A o rozpálenost čela a ducha v 39 stupních jde. Honičky, střelba, šalba, těla jako řešeta, a do toho všeho dva klauni představující padouchy, cesťáky, ajznboňáky, kabaretiéry, kameloty, policisty, ovečku, ale také Tresku, Maestra Memoryho, Sledě, Skota, prof. Jordana, Jordanovou, Higginsovou, McGarrigla, McGarrigleovou…
O Davidu Vaculíkovi se ví, že klauniády všeho druhu mu sedí. Jan Horák v roli Druhého klauna je v těch postavách milým překvapením. Až se uzdraví Zdeněk Trčálek, mohou v Hradišti se Štuchalem Vackem založit cirkus. Na truc Berouskovi.
Skoro bych v té chvále zapomněl na dvojici hlavní. Neohroženého, neprůstřelného Bondova předchůdce hraje ve stylu neodolatelného frajera, jenom na první pohled připomínajícího sňatkového podvodníka, kdo jiný u řeky Moravy než Tomáš Šulaj.

Napínací jak kšandy

Na všestrannost talentu upozornila v postavách Annabely Schmidtové, Margarety a Pamely, soupeřek zdatných, milenek svěžích a hrdinek ještě fikanějších než Hannay, Klára Vojtková. Člověk ji má za vampa, a ona je i znamenitou komedoškou, akrobatkou. Měli by ji nasadit na Divadelní noviny, možná by někdy i přijely.
Všechno v úžasném tempu, u Herajtové, matky moderní české choreografické režie, jako vždy pohybově náročné, tentokrát v rytmech tanga, čardáše, Chačaturjanova Šavlového tance a kloboukového z Kopanic. A v kabaretním hávu. Prudce elegantní dialogy, napínací jak kšandy. Žánr? Špionážní příběh, bondovka. Parodie jako hrom.

J. P. Kříž