Fidlovačka

Josef Kajetán Tyl

O Fidlovačce se psalo jako o hře umělecky bezcenné, neschopné života na moderním jevišti. Dramaturg a teatrolog Ivo Osolsobě ji naopak označil termínem „operetta aperta“ (tedy otevřené dílo), oceňuje její přístupnost různým interpretacím, a současně ji s jistou mírou nadsázky přirovnává ke slavnému muzikálu West Side Story, v jehož lokální „variantě“ spolu místo dvou gangů soupeří konkurenční party podskalských dřevorubců o výhodný melouch. Shoda divadelních teoretiků nepanuje ani v otázce žánru. Někdo považuje Fidlovačku za frašku, jiný za vážnou komedii, další akcentují představu Fidlovačky coby sled nedějových obrazů.

Většina z nás samozřejmě velmi dobře ví, že právě v tomto Tylově dramatu z roku 1834 se poprvé objevila píseň nazvaná Kde domov můj, z níž se později stala první sloka československé hymny a posléze také hymna česká. O čem však tato hra, jejíž celý název i s podtitulem zní Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka, ve své době vypovídala a o čem může vypovídat dnes?

Při příležitosti stého výročí vzniku Československé republiky se režisér Zetel chce ohlédnout za zdánlivě samozřejmou součástí českých (nejen divadelních) dějin. Co stojí v základu české státnosti?

FOTOGALERIE:     Zahajovací zkouška

ano

Inscenace