27. 4. 2022
Diváci soudního dramatu Teror nebudou jen obyčejnými pozorovateli dění na jevišti, v tomto případě v soudní síni. Naopak se stanou hybateli dějem a těsně před koncem inscenace do něj významně zasáhnou.
Budou to právě oni, z koho se stane porota, a v průběhu přestávky svými hlasy rozhodnou o tom, zda je Lars Koch vinen, nebo nevinen. V tomto duchu mají divadelníci připraveny i dva různé konce inscenace.
„Divákům nabízíme možnost stát se součástí procesu, rozhodovat o osudu člověka a uvědomit si, jaký dopad naše rozhodnutí může mít. Ideálně by k soudu měli jít s nevědomostí, od soudu pak s pocitem odpovědnosti,“ vysvětluje režisér Smyczek.
Hlasování o vině či nevině obžalovaného pilota je součástí každého uvedení Teroru po celém světě. Výsledky hlasování se zaznamenávají do speciální aplikace, která ukazuje, jak se na problém dívají lidé v různých zemích. Odkaz na aplikaci je umístěna ZDE.
Jak by hlasovali divadelníci?
Inscenační tým Teroru se případem Larse Kocha denně zabývá už dva měsíce. Pokud by byli v kůži diváků, jak by hlasovali oni?
Petra Staňková: „Hlasovala bych pro vinen, protože Lars Koch neuposlechl rozkaz a zabil 164 lidí. Ale zároveň zachránil naplněný fotbalový stadion, kde bylo 70 000 lidí, tudíž bych ho sice označila vinným, ale ráda bych, aby nešel za mříže a žádný trest bych mu vlastně nejradši neudělila.“
Martin Vrtáček: „To je trochu složitější. Nechci nic prozrazovat. Omezím se pouze na to, že bych jinak hlasoval a jiný verdikt bych pronesl jako soudce. Zamotal jsem vám hlavu? To je dobře, přijďte se podívat.“
Tereza Novotná: „Vím, jak bych hlasovala, ale nechci diváky ovlivňovat.“
Zdeněk Trčálek: „Je to vážně těžké. Rozum říká vinen, ale pěkně se to ve mně pere. Nechtěl bych to rozhodovat ani za prase.“ (smích)
Jakub Zelinka: „Ač hraji obžalovaného, hlasoval bych pro svou vinu. O tom, že major Koch čin spáchal, není pochyb. Ale otázka viny a neviny je podle mě příliš banální a je třeba se zamyslet mnohem, mnohem hlouběji a rozhodovat na základě složitějších otázek. A kdybych se sám sebe ptal dále, tak si dovedu představit, že bych hlasoval pokaždé jinak.
Petr Smyczek: „Zakázal jsem si hlasovat, zaujmout jednoznačný postoj. Ztratil by se mi motor, baví mě právě ta nejednoznačnost, a během zkoušení se jen víc a víc prohlubuje. Divákovi bych přál, aby si kladl otázky a pochyboval do poslední vteřiny, nic totiž není černobílé. Ale suďte opravdu s rozmyslem, milí diváci, dobře poslouchejte, nikdy totiž nevíte, kdy se vám to může hodit.“