„Hledat nové hry je dobrodružství,“ říká dramaturgyně Iva Šulajová

Uvádět nové hry, ať už původní nebo nově přeložené či adaptované, je jednou ze součástí dramaturgie Slováckého divadla. Stejně je to i u komedie Třináctkrát za svědka, která bude mít už příští týden premiéru.

Iva Šulajová dlouhá léta stojí za dramaturgií Slováckého divadla

„Není to ale nějaký program, kterým bychom se profilovali, protože my se v dramaturgii snažíme především o pestrou skladbu jak žánrových, tak režijně inscenačních přístupů v divadelní tvorbě,“ říká dramaturgyně Slováckého divadla Iva Šulajová a dodává, že proces hledání nových her probíhá v podstatě neustále. „Někdy je to načítání mnoha dramatických, ale i prozaických a jiných novinek, vhodných k potenciálnímu divadelnímu zpracování, jindy a stále také ‚pouhé' sledování dění kolem nás.“

Tento přístup umožňuje inscenačnímu týmu výhodu přímé komunikace s autorem či překladatelem, často i míru spolupráce na vzniku inscenace. „Například u Třináctkrát za svědka je to psaní postav hercům takzvaně na tělo, což pro diváky přináší čerstvá témata viděná očima jejich současníka. Většinou je to radostná a tvůrčí práce, nezatížená předchozí inscenační tradicí hry, a tedy průkopnická – co do možné obtížnosti, ale i vítané svobody. A taky s tím souvisí určitá míra risku,“ dodává Iva Šulajová.

České a světové premiéry Slovácké uvádí často a úspěšně

Komedii Třináctkrát za svědka autora Jana Šotkovského uvede Slovácké divadlo ve světové premiéře. Před nedávnem na Malé scéně ožil úspěšný thriller Vosa, který byl rovněž uveden poprvé v Česku. Není to ale výjimka, Slovácké divadlo si podobných prvenství připsalo už spoustu.

„Aktuální je i pohádkový muzikál Anička a bylinkové kouzlo, který pro nás vytvořili Jožka Fojta a Emanuel Míšek a je to další světová premiéra,“ říká dramaturgyně Iva Šulajová.

Mezi světové premiéry se v minulosti zařadily i další pozoruhodné a mimořádně oblíbené inscenace: Cena facky aneb Gottwaldovy boty, Denní dům noční dům, Samko Tále: Kniha o hřbitově, Villon F. (Na krk oprátku ti věší) nebo Nezbedná pohádka.

Na Malé scéně to byly třeba inscenace Autista, která se s téměř stovkou repríz stala nejhranějším titulem tohoto komorního prostoru za celou dobu jeho existence.

Uvádění pozoruhodných novinek oceňují diváci i kritikové. I díky tomu je Slovácké divadlo pravidelně označováno za jednu z nejzajímavějších a nejprogresivnějších scén u nás. Nejinak tomu bylo i v loňském roce.