Jak vypadá den v divadle

Předposlední měsíc roku 2012 je pro Slovácké divadlo velmi náročný. Kromě další části kampaně k předplatnému připravujeme novou premiéru a chystáme se i na spuštění online předprodeje vstupenek, přes internet. „Mám velké štěstí v tom, že náš tým klape jako hodinky. Každý ví, co má dělat, jaké je jeho místo a myslím, že i díky tomu všechno tak dobře zvládáme,“ říká ředitel divadla Igor Stránský a popisuje, jak vypadá takový den v divadle.

„Okolo osmé hodiny ranní se rozdrnčí telefony v programovém oddělení. Kolegyně divákům rezervují vstupenky a v těchto týdnech nejčastěji vyřizují žádosti o předplatné,“ přibližuje práci ředitel s tím, že nových předplatitelů je letos velmi mnoho. Právě v tyto dny se telefonáty na téma předplatné navíc střídají s žádostmi o rezervaci vstupenek na měsíc prosinec, včera jsme totiž zahájili jejich předprodej. „Jsme rádi. Diváci nás ženou dopředu. Jsou to oni, pro které vymýšlíme pořád něco nového a baví nás to.“
Těsně před devátou hodinou se pak scházejí herci, aby mohli začít zkoušet. Právě dokončujeme poslední letošní premiéru s názvem Válka s mloky, zítra zveme první diváky na veřejnou generální zkoušku…  „Česká klasika by na našem programu neměla chybět. Navíc jsme moc rádi, že se nám podařilo pro naše divadlo získat další novou tvář. Je jí režisér Dodo Gombár, díky kterému diváci uvidí Válku s mloky opravdu v netradičním podání,“ slibuje herec a mluvčí divadla Josef Kubáník a připomíná, že dílo Karla Čapka se na slováckém jevišti objevilo naposledy před 14 lety.
„Po zkoušce,“ pokračuje dále ředitel Stránský „mají herci pět hodin volno, mezitím ale otvíráme pokladnu a opět vyřizujeme žádosti o vstupenky.“ V osmnáct hodin je všechno připraveno na večerní představení. V divadle jsou všichni, bez nichž by se večer nemohlo hrát. Tedy nejenom herečky a herci, ale také vlásenkářky, rekvizitářky, jevištní technika, osvětlovači, zvukaři a mnohé další profese. „Představení obvykle končí okolo desáté hodiny, než kolegové všechno uklidí a připraví na zkoušku na druhý den, blíží se pomalu půlnoc. Druhý den se všechno opakuje,“ uzavírá ředitel Stránský s tím, že je hrdý na kolegy, kteří všechno zvládají s co největší zodpovědností vůči divákům.
Tak to skutečně „obvykle“ u nás v divadle chodí. Je ovšem jeden čas, který se všemu obvyklému vymyká (ačkoli i ten má svá jasně daná pravidla), a to je čas předpremiérový. Bývá to zpravidla týden, jež nese název generálkový. Právě tím nyní prochází všichni, kdo se podílí na vzniku nové inscenace. Zde se na přesnou délku zkoušek tolik nehledí. Všichni chtějí, aby nová inscenace dopadla co nejlépe, a tak mnohokrát zůstanou v divadle déle než jim povinnost velí.
Zítra, jak již bylo zmíněno, bude mít Válka s mloky veřejnou generální zkoušku, pozítří (ve čtvrtek) jakousi „první předpremiéru“ pro skupinu Senior, v pátek „druhou předpremiéru“ pro skupinu Senior 2 a v sobotu premiéru. A kromě soboty se bude odpoledne stále ještě zkoušet a dolaďovat. I zde jsou výstižná slova ředitele Stránského: „Diváci nás ženou dopředu. Jsou to oni, pro které vymýšlíme pořád něco nového a baví nás to.“