„Měl jsme s panem režisérem Duškem hned dvě zkoušky, čtenou přes videohovor a druhou přímo na jevišti. A pak si to přijel pohlídat i na představení, což u jiných režisérů nebývá zvykem, ale při spolupráci s ním to není nic zvláštního. Zdeněk Dušek je velmi precizní a my tu jeho preciznost bezmezně milujeme,“ vysvětluje David Vaculík a potvrzuje tak, že pečlivost a příprava se vyplácí.

A jaký má David Vaculík vztah k záskokům jako takovým?

„Samozřejmě je veliký rozdíl, jestli se jedná o záskok ze dne na den nebo z týdne na týden. Vždycky je to veliké dobrodružství a skoro nikdy to nedopadne tak, že by z toho člověk vyšel nějak špatně, protože mu všichni kolegové během představení pomáhají. Spíše se mnohokrát stalo, že to zaskakující hrál líp než ten, za kterého zaskakuje,“ směje se oblíbený herec s tím, že by ho zajímalo, jestli podobně dopadl i on coby „náhrada” za Tomáše Šulaje. A jak se mu po dva večery v kůži kolegy Toma pobývalo? „Super. Asi jsem trochu zhubl, protože mi Tomášova kůže překvapivě sedla,“ uzavírá David.