Klapka! Herci z Uherského Hradiště před kamerou počtvrté

Divadelní prkna v Uherském Hradišti nejsou jediným povrchem, po kterém se při práci prochází herci Slováckého divadla. Spěchají i po chodbách kamenické nemocnice ze seriálu Ordinace v růžové zahradě nebo přešlapují v balonovém koši jako televizní vzduchoplavec Kráčmera. Kdo už teď sleduje nebo bude v příštím roce pozorně sledovat vysílání českých televizních stanic, téměř jistě některou známou hradišťskou tvář objeví. A možná i více.

Text Jany Fuksové uveřejnil týdeník Sedmička 25. listopadu 2010.


Postřelený Kubáník

Do Prahy jezdí točit pro televizi například herec a mluvčí Slováckého divadla Josef Kubáník. Představitel Dlouhého Bidla nebo oblíbeného Harolda si naposledy zkusil trochu netradiční roli. „Na jaře jsem natáčel další díly Ordinace v růžové zahradě a v jedné scéně mě měli postřelit na benzince. Dokonce jsem dostal do ruky zbraň, což mi nebylo moc příjemné, nemám je rád,“ vypráví Kubáník.
V seriálu z lékařského prostředí dostali příležitost i další Hradišťané. Poprvé si v něm Kubáník zahrál spolu s kolegy Irenou VackovouPetrem Čagánkem. Před kameru se premiérově postavil už před lety v dokumentárním seriálu Podle práva, který ukazoval zákulisí soudních síní. „I tam jsem hrál různé grázlíky,“ podotýká divadelní mluvčí.
Práci pro televizi považuje za velmi dobrou zkušenost. Zatímco totiž na divadle musí herec dávat velký pozor na to, aby mluvil hlasitě a srozumitelně, před kamerou by měl na takové projevy naopak zapomenout. „Stačí, když zvednete obočí a už se všichni děsí. A když jsem v té scéně na benzince ležel s prostřelenou plící, hned přiběhla lékařka a začala mi vysvětlovat, jak se takto zraněný člověk vlastně chová a jak třeba dýchá,“ popisuje Kubáník rozdíly.
Koho zajímá, jak se mu podařilo roli zvládnout, musí si počkat na začátek příštího roku. To se nové díly Ordinace v růžové zahradě teprve dostanou na obrazovku.


Detektiv Šulaj

Tomáše Šulaje znají divadelní fanoušci z muzikálů Donaha! nebo Adéla ještě nevečeřela. V televizi ho uvidí také začátkem příštího roku. Odstartuje totiž seriál Znamení koně, který režisér Milan Cieslar točil v okolí Zlína.
„Potkal jsem se při něm s některými známými herci a bylo to příjemné. Byl jsem trochu nervózní, ale nakonec bylo natáčení naopak překvapivě klidné a pohodové,“ říká Šulaj. V seriálu z koňských dostihů si zahrál roli kriminalisty vedle Vilmy Cibulkové, Richarda Krajča nebo Valerie Zavadské.
Kromě toho se i v příštím roce Šulaj znovu objeví v cestopisném seriálu pro mládež Vzduchoplavec Kráčmera. Tam ztvárňuje roli hlavního průvodce po českých městech a hraje i ostatní historické postavy.
„Říkám tomu Šumná města pro děti, jen s tím rozdílem, že všechny postavy hraju sám. To je právě na tomto natáčení jedinečné a někdy docela složité,“ tvrdí hradišťský herec, který se v některých scénách díky technice objeví v jednom okamžiku třeba ve dvou, někdy i třech různých postavách. Šulaj má za sebou i hlavní roli ve filmu Jána Nováka Klíček. Štáb natáčel o praktikách vyšetřovatelů z padesátých let přímo v Uherském Hradišti v budově věznice.


Josková s tarantulí

Téměř rok si budou muset počkat obdivovatelé Jitky Joskové na její televizní roli. Seriál Okno do hřbitova podle hororových povídek Miloslava Švandrlíka přijde do vysílání na podzim 2011. Seriál brněnských tvůrců má třináct dílů a právě v posledním s názvem Pavouček se objeví Jitka Josková. Mladá divadelnice hraje dívku, kterou si vysnil hlavní hrdina.
„Ležím třeba na posteli a leze po mně opravdová tarantule. Docela jsem se toho bála, přestože se pavouků nijak zvlášť nebojím. Nakonec se mi ale ta scéna docela líbila, pavouk mě spíš lechtal, než děsil,“ vypráví Josková.
Na scéně se potkala například s brněnským hercem Láry Kolářem. „To pro mě byla pocta, je to velký herecký vzor,“ říká uznale hradišťská herečka, která už dříve dostala roli třeba ve filmu Lištičky. Ten měl před rokem světovou premiéru na soutěžním filmovém festivalu v Benátkách.
Nový hororový seriál režíruje Vladimír Michálek, který natáčel i filmy Je třeba zabít Sekala nebo Zapomenuté světlo. V povídkách dal hodně prostoru právě hercům z moravských divadel. Kromě Joskové v nich diváci uvidí třeba Martina Vrtáčka ze Slováckého divadla, který hraje zmiňovaného chovatele tarantulí.
Podle Joskové je potřeba dát si před kamerou pozor na to, že sleduje každý detail. „Na divadle musím mít emoce velké, tak aby je viděl i divák v poslední řadě. Před kamerou naopak člověk ani moc hrát nesmí, musí se bavit naprosto přirozeně,“ srovnává herečka film a divadlo.


Kallus za kamerou

Příležitosti zahrát si v populárním televizním seriálu využil hradišťský rodák a první představitel Jarka Metelky z Rychlých šípů, Otto Kallus. Hvězdou Rodinných pout a Velmi křehkých vztahů byl dokonce několik let.
Zážitků před kamerou má už ale dost, a tak se teď filmem zabývá z druhé strany. „V televizi momentálně neúčinkuju a nemám to ani v plánu. Snažím se stát za kamerou a působit více autorsky,“ vysvětluje Kallus.
Režíruje třeba vzdělávací miniseriál pro Českou televizi Dokola – cesta věcí, který vysvětluje třeba to, co se stane s televizí, když ji lidé odevzdají k recyklaci. Dostříhal také další díl z cyklu Na cestě, tentokrát po Budapešti. „Pomalu připravujeme díl z Faerských ostrovů a další z norských Lofotů,“ říká hradišťský rodák, který kromě jiného nedávno režíroval pro soukromou společnost dokument o golfovém hřišti.


Jana Fuksová