Libuše Habartová o Zaráz: „Zpětná vazba odborné veřejnosti je pro nás důležitá“

Před několika dny proběhl šestý ročník festivalu divadel Zlínského kraje s názvem Zaráz. Zlínské a hradišťské divadlo představilo kritikům a studentům divadelní vědy každé po třech svých inscenacích. Ve Slováckém divadle padla volba na Dealer´s Choice, Cyrana z Bergeracu a Limonádového Joea. „Dočkali jsme se pochval, takže jsme spokojení,” říká ředitelka slovácké scény Libuše Habartová.

Ředitelka Slováckého divadla Libuše Habartová

Paní ředitelko, proč vlastně vznikl festival Zaráz?

Naší motivací a hlavním smyslem festivalu je dát o sobě vědět, myšleno o našich dvou divadlech ve Zlínském kraji. Jsme geograficky hodně vzdáleni od obecně vnímaných center kultury a umění, a proto zveme recenzenty a studenty přímo k nám.

Zaráz tedy není pro běžné diváky?

Primárně je určen odborné veřejnosti, hosté festivalu jsou oslovováni napřímo, formou osobních pozvánek. Chceme slyšet jejich názory, připomínky, kritiku a samozřejmě i případné pochvaly. Zpětná vazba a odborný ohlas jsou pro nás hlavním smyslem a důvodem, proč chceme festival Zaráz i nadále pořádat. Běžní diváci ale sedí v hledišti samozřejmě také.

Jaký byl tedy letošní Zaráz?

Myslím, že to byl moc vydařený ročník, mám z něj radost. Dočkali jsme se i pochval, takže za nás jsme spokojení (úsměv).

„Hradišťský soubor je sehraný,uvedl kritik Jiří Landa

Jedním z respektovaných kritiků, kteří na festival Zaráz zavítali, je Jiří Landa, který zhlédl všechny tři inscenace Slováckého divadla. „Ty spojovalo především jméno Jiřího Hejcmana, jenž ve všech třech titulech ztvárnil hlavní či přinejmenším velmi výrazné role, a dále pak sehranost tamního souboru,“ vyjádřil se po festivalu.

Kritika zaujala inscenace Doda Gombára Cyrano z Bergeracu, která má podle něj jedno nesporné plus – všechny její složky jdou ruku v ruce, doplňují se a ve výsledku tvoří naprostou symbiózu. „Jiří Hejcman drží Cyrana v mantinelech méně mluvného chlapa, za jehož strohými a chladně pronášenými slovy není přesně možné rozpoznat jeho myšlenkové pochody,“ napsal Jiří Landa a z vyrovnaného obsazení oceňuje ještě Kateřinu Michejdovou v roli Roxany, Kristiána Pavla Šupiny a Lejlu Ragueneau v suverénním podání Pavlíny Hejcmanové. Zaujala jej i parodie Limonádový Joe režisérky Martiny Schlegelové, kde hlavní roli opět ztvárnil Jiří Hejcman. „Režisérka šla do Limonádníka naplno, dění na jevišti zdynamizovala na maximum. Soubor se notoricky známých postav a postaviček zhostil s chutí, Limonádový Joe v takovémto balení mi zpříjemnil dvě hodiny života,“ uzavírá Jiří Landa.

Slovácké výrazně bodovalo i vloni

V loňském roce představilo Slovácké divadlo na festivalu Zaráz dvě své úspěšné inscenace. Její pastorkyňu v režii Michala Zetela, ve které excelovala v roli Kostelničky Jitka Hlaváčová. Za svůj výkon byla odměněna nejužší nominací na Cenu Thálie. Druhou byla rocková opera Jesus Christ Superstar v režii Doda Gombára.

„Ty dvě inscenace, které jsem viděl, byly výborné. Podle nich soudím, že je Slovácké divadlo ve skvělé formě,“ řekl tehdy kritik Jan Kerbr. Ten na Slováckém divadle oceňuje dlouhodobou dramaturgii, kdy se scéna pouští nejen do osvědčených titulů, ale taky do odvážných projektů, jaké v regionálním divadle nejsou běžné.

Souhlasil s ním i další kritik, J. P. Kříž. „Obě inscenace předčily naše očekávání, protože uherskohradišťský soubor je ve skvělé kondici. Z Jesus Christ Superstar všichni s prominutím doslova padli na zadek, to se jinak říct nedá. Její pastorkyňa nás omráčila neméně,“ popisoval své dojmy.

Zatímco Její pastorkyňa se už před pár měsíci po mnoha úspěšných reprízách dočkala derniéry, rockovou operu Jesus Christ Superstar má Slovácké divadlo na repertoáru stále. Nejbližší reprízy plánuje na 18. února a 14. března.